O projektu Dvě deci už jsem tu psal několikrát dříve, poprvé u lahve hodně zajímavé Loiry, kde i popisoval koncept fungování, a následně při reportu z jejich první degustace. Včera navečer se uskutečnila jakási inaugurace celého projektu, který se konečně plně rozjel. Představeno bylo šest vín, a to rovnou člověkem nejpovolanějších. Z Francie dorazil, krom zástupce mateřského webu Le Petit Ballon, také jejich dvorní sommeliér Jean-Michel Deluc. Významná francouzská osobnost v oboru, byl zodpovědný za víno třeba v Ritzu. A nyní je na něm výběr vín pro jednotlivé balíčky Dvě deci / Le Petit Ballon. V nejbližší době s ním přinesu krátký rozhovor, dneska se mrkneme hlavně na to, jak si stála vína.
Krom posledního šlo ve všech případech o vzorky základního balíčku Čas radosti (ve Francii L'Âge de Raisin), který vás každý měsíc přijde na 520 korun a jsou v něm dvě různé lahve. Tedy vína v případě následného kartonového nákupu v kategorii do 200 až 250 korun. Šlo tak o zajímavou studii na téma poměru ceny a kvality. A ukázku, že tyhle „normální“ věci sem jde vozit také za normální peníze, tedy pokud jim to vydrží :-)
Na úvod Domaine Mittnacht Frères z Alsaska a jejich Les Fossiles Riesling 2012. Mladičký čerstvý jasný ryzlink, ovocitý do meruňek a různých citrusových plodů, slinosbíhavý. Suchý, čistý, parádní kyseliny a stavba, mineralita, vyvážené, delší, „tak akorát“ skvěle udělané poctivé víno s finesou a něčím navíc. Vlastně docela nadchlo. Podnik má vinice především u obcí Hunawihr a Ribeauville, včetně Grand Cru Rosacker, hospodaří bio se sklony k biodynamice a očividně se jim daří, musím zkusit další jejich vína. V balíčku bude s Côté Faubourg níže, po kartonu ryzlink vyjde asi tři stovky za láhev a červené jen sto sedmdesát.
Château Le Grand Verdus Bordeaux Supérieur 2009 se trochu ukázal problém opakující se i u dalších vín, prostě volal po letním grilování a kusu šťavnaté flákoty, samostatně člověk sice mohl odhadnout jak poslouží, ale zdaleka to nebylo ono a prostě v současné podobě nešlo o víno, které by mne bavilo pít jen tak. Odrůdově 70 % Merlot, 20 % Cabernet Sauvignon, 10 % Cabernet Franc. Slušná aromatika, výraznější, spíše červené ovoce, rybíz, kořenitější tóny, lehce dotyk zeleného pepře asi z CF. Suché, čisté, šťavnaté s pěknou kyselinou, ovocité, docela znatelné tříslo, ne úplně harmonické a ještě neuhlazené, lehounce nahořklé doznívání. Nevypadá to nějak zmanipulovaně a průmyslově, prostě jednodušší normální červené Bordeaux.
Les Vignerons de Caractère z Rhôny je družstvo osmdesáti rodin, prezentováno bylo jejich Côté Faubourg 2012 (zatříděno jako IGP Méditerranée) z odrůd Grenache, Syrah, Mourvedre a Merlot. Pěkná, jiskřivá barva do fialové. Čerstvá, mladá, výrazná ovocitá vůně, peckoviny, náznak kůže a živočišnosti, mírně „fialové dropsy“. Suché, šťavnaté, nijak plné s bezva kyselinou a tříslovinami, svíravější ale dobře dlouhé, vyvolává chuť po dalším doušku. Trochu mi to evokovalo některá Beaujolais, pro mne „chlastací“ víno do půllitrové karafy k obědu :-) Jako bonus hrozny z bioprodukce.
Chateau d'Anglès je celkem nový podnik, za kterým stojí Eric Fabre. Ten pozvednul Château La Cordonne v Médocu a předtím osm let pracoval jako technický ředitel Château Lafite Rothschild. Teď jsme ale chutnali jeho Classique 2010 (AOP Languedoc La Clape), odrůdově Syrah 40 %, Grenache 40 % a Mourvèdre 20 %. Tmavší barva a taková i vůně, na úvod až parfémově výrazná ale postupně se uklidnila, tmavě až lesně ovocitá a naleželejší, ale zároveň i s čerstvými ovocnými tóny, kouřový tón, a výraznější vliv vypálených sudů, čokoláda, něco živočišnosti… je tam toho hodně. Suché, silné, s výraznými tříslovinami, koncentrované byť s poněkud vyčuhujícím alkoholem, delší, důrazné červené. Kdo ví, co by udělal čas, teď vůně poněkud dominovala nad chutí, ta volala zase po letní grilovačce. Taktéž produkce ekologičtějším směrem (certifikace ASCERT).
Vinařství Prieuré la Chaume se představilo pomocí Bel Canto 2011 (IGP Val de Loire – Vendée), což je na Loiře poněkud netypická odrůda, jde o čistý Merlot. Sladká intenzivní ovocná vůně, drobné tmavé ovoce jako černý rybíz, až trochu marmeládové tóny a nazrálost. Ve výrazné chuti je ale dost kyselin, je poměrně silná, ovocitá s uhlazenějším tříslem, živočišnější, byť nijak zvlášť dlouhá. Proč ne.
A jediný odskok mimo Francii zajistila Marriane Wine Farm a jejich Pinotage 2007 (Simonsberg / Paar), tedy Jižní Afrika. Barva tmavá, docela dost depotu a známek ležení. Víno poměrně divoké v aromatice, naleželejší, živočišné, dřevo, balsamiko, trochu svérázné „staré vlakové vagony“ a podobné tóny, celkem zajímavé. Chuť bohužel už vypadá trochu za zenitem, ovoce již po málu a ostře vystupují kyseliny, vysušující třísloviny, ztrácí to harmonii. Prý s divočinou s omáčkou by to fungovalo výtečně, ale… jako samotně stojící víno chutí neoslovilo. Jediný vzorek z vyšší kategorie Vína zralosti (resp. Le Bel Âge). Od producenta jsem pil dříve základní cuvée Cabernet Savignon/Syrah Selena 2011, jednodušší přímočaré šťavnaté ovocité červené, dobře udělané, byť nic zásadního.
