Kodaň byla objevná i pokud jde o Champagne, především ta bio(dynamická) a jim blízká, ostatně o tamním eko přístupu už jsem psal. Christophe Mignon, Charles Dufour, Emmanuel Brochet, André Beaufort, Jacques Lassaigne, Cédric Bouchard, Franck Pascal, Aurélien Laherte či Pascal Doquet, takovéhle věci tu jedou. Jasně, Jacques Selosse, David Léclapart, Vouette & Sorbée, Agrapart, Tarlant, Françoise Bedel, Fleury, Egly-Ouriet a všechna další známá jména v rámci stylu a další obvyklé podezřelé, samozřejmě patřičně naceněné, tu také mají, nemluvě o „nature“ bublinách od Tissota z Jury či Strohmeiera ze Štýrska. Ale lístky a vinotéky (s očividně nadšenými majiteli a prodejci, vousáči model „viking“ či hipstery ve výrazných brýlích) se pyšní i dalšími poklady a vinný deviant jako já si tam občas připadal jak dítě v cukrárně :-)
Champagne Charles Dufour sídlí v Landreville, v oblasti Aube, a jde o Ecocertem certifikované biovinařství za kterým stojí velmi mladý, sotva třicet mu je, nadšený vinař. Jeho Bulles de Comptoir #2 Bien Vivant Extra Brut (neročníkové, degoržováno 20/2/2013, bezva viněta s příběhem) je postaveno na Pinot Noir s dávkou Chardonnay a také Pinot Blanc, fermentováno spontánně a nefiltrováno. Poměrně tmavá zlatá barva, nádherné výrazné perlení a klasická, výraznější vůně, ovocitá se spoustou toastových tónů. Plnější v chuti, perfektně suché, vyvážené, dokonale pitelné, ovocnější styl s parádní kyselinou a mineralitou. Nic svérázného, prostě a jen precizní šampaňské na úrovni mnohých ročníkovek. Bavilo mne moc.
Ale úplně nejvíc asi i díky gastronomickému párování. Přišlo v restauraci po amouse bouche vlastně až ke chlebu. Pivnímu z Borhholmu, natrhanému na velké hrubé kusy a nejspíš poté ještě trochu rychle opečenému pod salamandrem, k tomu máslo našlehané s trochou podmáslí. Tak neuvěřitelně dobrý chleba jsem snad v životě neměl a kombinace s vínem neměla chybu. Někdy je krása v jednoduchosti. Mám ale trochu obavu, že i kdybych z nich dostal recept, tak narazím na problém se surovinami :-)
Champagne André Beaufort sídlí ve slavné Grand Cru obci Ambonnay, ale více vinic vlastní v Polisy (to už je Aube), na obou místech hospodaří biodynamicky (a od začátku sedmdesátých let, v Champagne trochu úlet, v podstatě už bio… primárním důvodem byla alergie vinaře na některé chemické prostředky). Na postřiky používá všemožné vlastní výluhy, bylinné čaje a oleje, ve vinicích se vyhýbá i v biodynamické produkci běžně tolerované mědi a síře. Vína samozřejmě fermentují spontánně, minimalizuje síru i ve sklepě (použita typicky až při degoržování hotových vín a ve velmi malém množství). Má v sortimentu i hodně staré a nedávno degoržované lahve, drží bez problémů. Domů jsem si přivezl a teď otevřel Brut Nature á Ambonnay (Lot N°01 degoržovaný 09/12 pro Krone Vin). Tmavší nazlátlá barva, minerální a citrusová vůně, podzimní, hrušky, pomerančová kůra, trochu divočejší a lehce funky, evokovala mi Strohmeirovo žluté Trauben, Liebe und Zeit a tipnul bych si, že víno nebylo skoro sířeno (byť to na něm nikde neuvádí). Velmi suché, živé, citrusově ovocité, živé. Maličké bublinky a méně výrazné ale vytrvalé perlení. Důraznější, vrstevnaté a rozhodně „jiné“ Champagne, ovšem velmi zajímavé.
