Fajn tramín a poslední vzdech z Beaujolais

V reportu z nedávné degustace firmy Dvě deci jsem byl asi nejnadšenější z lahve základního ryzlinku od alsaské Domaine Mittnacht Frères z Hunawihru, který také hned naskladnil domů. A rovnou měl možnost vyzkoušet také jejich Gewurtztraminer „Les Terres Blanches“ 2011, opět základní víno z biodynamické produkce, směs více různých vinic, školena rok a půl na kalech v starých velkých sudech. Štíhlá klasická láhev, kovová záklopka, celokorek, fajn viněta (a zadní se spoustou informačního textu). Tmavší, do zlaté jdoucí barva, víno je ve sklence línější a od pohledu hutné. Výrazná, mnohoslibná vrstevnatá vůně, ve které se mísí žluté exotické ovoce, med, růže a další květiny, něco kompotovaného liči a minerální tón. Moc pěkné, „encyklopedické“ ale přitom ne nějaká nudná šablona. Plné, důrazné v chuti, nasládlé byť s kyselinou (ale o trochu více by neuškodilo), oblejší, uhlazené, delší, s kořenitostí a mírnou hořčinkou v dochuti. Ze začátku tu na mne bylo až trochu moc tučné, ale po dni rozdýchání ožilo (a myslím bude pěkně zrát a do ideální podoby ještě potřebuje 2-3 roky času) a navíc sympaticky fungovalo se salátem se syrovým marinovaným lososem (první domácí pokus) a klasickým medovo-hořčično-koprovým dresinkem :-) Musím zkusit i další jejich vína, hlavně tedy různé suché ryzlinky, crémant a směs Gyotaku, jakousi jejich verzi Gentil d'Alsace, určenou speciálně k suši a sašimi. Prostě jeden z letošních objevů.

Před nějakou dobou jsem tu psal o výtečném Beaujolais od Domaine Richard Rottiers a teď vyzkoušel další jejich víno, Moulin à Vent  „Dernier Souffle“ 2011. Vinice na toto víno, s keři okolo šedesáti let a momentálně v přechodném období na bio, se nachází v Romanèche-Thorins, hned vedle hřbitova. Odtud lehce depresivní jméno, poslední vzdech. Školeno půl roku v dubových sudech. Burgundská láhev, kovová záklopka, DIAM5 korek. Temná až fialová barva. Mladistvá, ovocitá vůně, tmavě lesní, dotyk divočejších tónů, mineralita a takový „chladnější“ dojem, vyvolává očekávání trpčího vína. Suché, středně plné, šťavnaté s výraznější kyselinou a pro někoho možná už trochu trpčí, pěkná stavba, dotyk vypáleného dřevo, fajn tříslovina. Sympatické, v chuti trochu strohé, ale bude myslím sympaticky zrát, na tohle jsem měl ještě počkat (byť na uleželejší Climat Champ de Cour stejného vinaře to asi nikdy mít nebude), ale večer určitě zpříjemnilo a flákota masa se tím zapíjela skvěle. A víno trochu chladnějšího strohého stylu, když je to terroir od hřbitova, mi sedí :o)