Každopádně venku sychravo a mlhavo, byla chuť otevřít něco na zahřátí. Nedávno mi při slepé ochutnávce přistála ve sklence Ripa Magna 2010 z Veneta vinařství Tenuta Valleselle a teda nebylo snadné ji zařadit. Jde o odrůdu Corvina v čisté podobě a z decentně přisušených hroznů, obvykle ji najdete spíše jako součást ve směsích u Valpolicelly a Amarone. Bylo to víno hutné, aromatické, opravdu plné a sladce ovocné (vysoký alkohol a zároveň i dotyk zbytkového cukru), kulaté ale se slušnou kyselinou, výborně udělaná efektní obluda. Schválně jsem ji koupil pro jednoho italofila, jestli si tipne přibližně správně. A přihodil k ní od stejného vinařství také Rovertondo Valpolicella Ripasso Superiore 2010, tedy již klasičtější směs Corvina 80 %, Rondinella 15 % a Molinara 5 %, jako bonus s matolinou z Amarone, ale jinak zpracováno podobně a také se zráním 12-18 měsíců ve velkých (5-20hl) slavonských sudech.
První, čím vás to víno zaujme, je obludná láhev. Obrovská, se zdobením přímo ve skle, vypadá spíš jako magnumka a prázdná váží více než běžná sedmička plná (kdysi jsem něco k tématu psal, od té doby se leccos posunulo dál). Zde tahle láhev myslím plní jediný účel, aby to i vypadalo maximálně efektně a draze, nic víc (tady bych nějaký účel stabilizace okolní teploty atd. opravdu neřešil). Což ovšem funguje, jako dárek ideální a ostatně i obsahem. Velmi temná barva. Koncentrovaná tmavě ovocitá vůně, lesní ovoce a k tomu i „borovice rozvoněná v létě na slunku“, marmeládově sladká, čokoláda. Suché, plné, mohutné, sladce ovocné a kulatější ale i s fajn tříslovinou a především dostatkem kyselin, díky kterým to jde fajnově pít. Efektně líbivé ale nepůsobí nějak falešně a uměle, láhev jsme do sebe hodili s chutí. Tohle je přesně takové to suché víno, které nutně musí bavit i ty, kteří jinak vyžadují sladší věci. Nemluvil bych to o nějaké eleganci a jemnosti, jde to na věc poměrně zpříma, ale překvapivě sympaticky. Obluda, ale má dobré srdce :-) Ze sortimentu zajímavého menšího dovozce Popp-víno.
