Šťastnou ruku se Svatomartinským a něco ke snoubení s husou

Minulý pátek jsem si do víkendové přílohy hospodářek dovolil drobátko kritický článek, povedlo se jím zaplnit hned dvě dvoustrany (velké fotky, asi…), na téma mladých vín. PR textů a dalších oslavných článků na Svatomartinské je všude spousta, tak ať zazní i jiný hlas. Ale v článku nepadlo zdaleka všechno a tak, v očekávání jedenácté hodiny a jedenácté minuty, pár dalších poznámek. Držím vám všem palce a přeji dobrou ruku, obzvláště pokud se chystáte kupovat a chutnat vína červená. Letošní ročník nebyl zrovna ideální, pokud máte dostat mladé víno do flašek začátkem listopadu, výsledkem jsou sem tam vyloženě SM vína. Sklízelo se později než minulé dva roky, ale přesto příliš brzo. Kdo odkyseloval, má v lahvích rozházené cosi. Kdo ne, má opravdu… řízné pití. Kyselina jablečná v plné síle, prostě. A ukáže se, která vinařství mají ty nejlepší technology.

Navíc letos termín 11. listopadu vyšel opravdu pitomě, hned po víkendu. Svatomartinskou husu v pondělí dělat nebudete a o víkendu předem, kdy se na to kupa lidí vrhla (a ostatně i mnohé restaurace jedou martinská menu spíše tenhle víkend a prodej vína až od pondělí dvakrát neřeší, viz i fotky z neděle), vám Svatomartinské víno maloobchodně ještě oficiálně neprodají. Tedy… krom těch obchodů, které na podmínky kašlou, a jen vás informují „ale otevřít až v pondělí“, že jo :-) Co tedy s husou národ o víkendu pil netuším, ale pokud to bylo něco jiného než letošní mladá vína, tak potlesk a jedině dobře. Já připravoval jiná jídla, ovšem jedno martinské otevřel (a další projel právě v restauraci), hned to druhé v seznamu pro letošek zatříděných (byť s uvedenou šarží 2/2013 a ne 3/2013).

Kaldoun ve Vinohradském parlamentu. Vnitřností, a vůbec husího charakteru, mohlo být víc. Fajn výraznější polívka, ale…

Nepovažuji za nutné u recenzní uveřejňovat analytické hodnoty, ale z kyselin 7 g/l a alkoholu 10.5% při červeném úplně bez cukru projev vína ilustruje dobře. Svatomartinské Svatovavřinecké 2013 od Aleše Vallucha (Vinný sklep Fuzgrunty) z Bulhar má poměrně tmavou nafialovělou barvu. Ve vůni dominuje, no po pravdě je to skoro jediná detekovatelná složka, jablečná kyselost. V chuti tenké, velmi kyselé, rozházené. Tohle je pro mne za hranicí přijatelnosti i v kontextu mladých vín (a do oficiálního prodeje v pondělí se nijak nezlepší, kdyby mne chtěl někdo obvinit, že jsem ho otevřel proti pravidlům :o). A upřímně to není víno, které by mělo projít byť jako jakostní, ale na martinská jsou očividně ještě nižší nároky. I přesto, že se letos Vinařský fond vychloubal přísnějším hodnocením. Tento červený vzorek může být extrémním, ale v podobném duchu očekávejte i další. Mullery a muškáty budou o něco použitelnější, když i ty moje pražské, co tu mám v demižonech, se dají pít. Jinak ale nevidím nejmenšího důvodu, proč v supermarketu nesáhnout po prakticky jakémkoliv (tj. nejen z těch firem, co obvykle doporučuji, Znovín a Habánské sklepy) červeném z loňska či předloňska, i to poskytne lepší projev.

Mimochodem od Znovínu jsem ochutnal kompletní barevný svatomartinský trojboj. Jejich Müller-Thurgau je v aromatice trochu zelenější, první dojem je „jasný Sauvignon“, k tomu trochu nasládlých bonbónových tónů. Čerstvé, výrazné kyseliny, mírný dotyk cukru, základní obyč bílé ale čisté a korektní v rámci tohoto pochybného stylu. Zweigeltrebe rosé v aromatice méně výrazné, uměřenější, směrem k takové té jahůdkové klasice, trochu herbální. Suché, lehčí, dost kyseliny a spíše tvrdší velmi suchý projev, jednoduché a kratší. Ale vlastně relativně v pohodě, hodně nachladit a je to svým způsobem v pohodě. Paradoxně vám takhle suché věci lidi během roku omlátí o hlavu a v případě svatomartinského se po nich lačně vrhají, nechápu. Červené Svatovavřinecké tmavší barva, ve vůni něco červených peckovin, jablečná kyselost. Suché, dost kyselin, tenčí, ale v pohodě pitelné a o řád přístupnější než Fuzgrunty. Sklepmistr zamakal.

Tučná husa si zaslouží víno s dobrou kyselinou, ale když je pořádně udělaná, tak proč by to mělo být uspěchané a spíše primitivní Svatomartinské? Ovocnější dobrý Pinot Noir, ne nutně jen burgundský, také zafunguje skvěle! I s červeným lehce nasládlým zelím si poradí :-) Dobré Sangiovese, někdo? Základní slušná Rhôna či lepší Beaujolais? Nebo snad Barbaresco, pokud nemáte hluboko do kapsy? Parádní párování je třeba pořádný ryzlink z Německa, suché Spätlese nebo tak něco, případně plnější suchý ryzlink z Alsaska. Pokud husu cpete jablky či je k ní pečete, tak o moc lepší volbu nenajdete. Ale taková mladší Frankovka, dva roky věku tím myslím, také jde moc pěkně. Poctivě udělané a charakterní pivo splní účel řádově lépe, než flaška juvenilního nehotového vína (a leckdy než jakéhokoliv vína). Patlat se třeba i den s husičkou objednanou už měsíc dopředu od malého poctivého sedláka, péct ji pomalu 12+ hodin, vyhrát si s různými přílohami a pak k tomu hodit jedny z nejobyčejnějších vín na trhu, to mi přijde skoro smutné. Ale každý svého štěstí strůjcem, a jestli to vinařům pomůže nakopnout cashflow rychle po sklizni a přivede do restaurací dav po dlouhé době lačnící po lahvi vína, pak kdož jsem já, abych zřetelný marketingový úspěch tohoto svátku kritizoval :-)

Mimochodem k tématu snoubení vína a jídla, ze kterého se dělá kdo ví co (čímž nechci shazovat práci skvělých sommeliérů, dokonale napárované víno může být fantastickým zážitkem) a běžné konzumenty může zbytečně stresovat, jsem narazil v Tescu na The Pairing Collection francouzských vín. Stojí za nimi velký producent Barton & Guestier, každá láhev vinětou jasně říká, k čemu se hodí – fláky masa a burgery, losos a pstruh, krevety a humr, sýr a krekry, kuře a krocan (u jiných jídel poslouží aproximace, nebál bych se ty lahve ani míchat, třeba na roséčko pro nějaký surf 'n' turf ;-). V lahvích je Bordeaux v červené či bílé, Muscadet, Beaujolais či Rhôna, na zadní vinětě ještě nějaký ten recept. Dovedu si krásně představit, jak běžný váhající zákazník má najednou o starost míň a sahá po těchto vínech. V USA prý docela jedou a obsah lahví není špatný. Pokud by o to někdo stál, tak je klidně vyzkouším, i párované s pokrmy, pokud mi na to pošlete nějaké peníze :o) Už jsem vyhodil 286 kaček za výše uvedená martinská…

P.S. Nevím, jestli mají i Svatomartinská, ale jinak kultura prodeje vína na jedničku! To jen tak pro pobavení, při chmurně pracovním pondělku. (via Okoun)