Předvánoční popíjení Moravy i zahraničí

Dnes odhrnu poznámky k několika lahvím otevřeným na vánočních večírcích a v restauracích, omluvte sníženou kvalitu fotek pořízených jen telefonem. Vyzkoušel jsem po docela dlouhé době Saint Laurent Craig´s Reserve 2008 vinařství Stapleton & Springer, víno kde Svatovavřinecké ve jménu je trochu matoucí, protože směs tvoří jen z poloviny a tou druhou je Modrý portugal. Vůně drobného lesného ovoce a tmavých peckovin, výraznější živočišná linka a nezapře, ani následně v chuti, školení ve dřevě. Suché, šťavnaté, středně plné, víno už nazrálo a přes stále určitou tvrdost a třísloviny působí vyváženě, má to fajn strukturu a skvěle se pije, živé, lesní ovocitost, dobrá délka. Hodně fajn.

Ve stejné restauraci jsem sáhl také po Rosé Růžený 2012 od Jana Stávka. To je postaveno na Frankovce, má efektní výraznější barvu do lososové a poměrně intenzivní vůni, evokuje především jahody ve smetaně a červený rybíz. V chuti suché, svěží, poměrně zakulacené dotykem cukru ale s fajn kyselinou, příjemně dlouhé, ovocité, čistě udělané. Technicky precizně zvládnuté „typické“ roséčko, na můj vkus by mne bavila přeci jen o trochu větší živost, tohle je takové uhlazenější a docela přímočaré. Po pravdě Rosé Růžený mi dříve přišlo o něco serióznější a složitější, tohle ale zase musí nadchnout davy. Uvidíme jak další ročníky. Jako bonus zlatá medaile z Jarovín rosé 2012 a placka informující o zařazení do VOC Modré Hory :-)

Otevřel jsem základní Riesling trocken 2012 z Rheingau od slavného vinařství Robert Weil. A byl to opravdu ryzlink základní, byť samozřejmě naprosto čistý a dobře udělaný, jak se na německý ryzlink sluší. Svěží, šťavnatý, ve vůni tóny zeleného jablka a citrusů a decentní dotyk minerality, v chuti spíše lehčího střihu, snadno pitelné, výraznější kyselina, spíše běžná délka. Jasné co to je, ale čekal jsem víc. A upřímně v poměru k ceně jsem nějak nadšen nebyl, víno běžně stojí 10-12€ a to už jsou peníze, za které dostanete nějaké ryzlinky!

Už dlouho jsem neměl nic od Anne de Joyeuse a tak testnul Terroir des Dinosaures „Gargantuavis“ Pinot Noir 2011. Zde si dovolím odcitovat dovozce: „Víno z kolekce ZEMĚ DINOSAURŮ , která pochází z vinic, na kterých byla během vlastních příprav odhalena naleziště zkamenělých vajec a koster ještěrů. Tyto vinice se nachází v úpatí pyrenejských svahů v oblasti Haute Valleé de l´Aude. Tato lokalita je velmi raritní svými výjimečnými klimatickými podmínkami a vyšší nadmořskou výškou. ( 300-600m.n.v.). V případě vína Pinot Noir jsou to pozůstatky ptáka Gargantuavise, který byl se svou výškou dva metry nejvyšším ptákem druhohor.“ Tmavší rubínová, ale nic přehnaného. Výraznějš, až lehce „novosvětsky“ parfémovější vůně, ovocná, jahody a zralé třešně, palice marihuany :-), vypálené dřevo. Suché, dobrá kyselina, čerstvé, velmi uhlazené tříslo, čisté, ovocné, trochu svíravější, dobře pitelné. Nic složitého, pro mne záležitost bez většího přemýšlení ke kusu masa. Víno běžně okolo deseti euro (cena u dovozce), které za mne spadá spíše do kategorie 7-8€, ale v restauraci za něj chtěli osm stovek a tudíž zklamání.