Na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO se objevila nová zajímavá položka, kterou je tradiční gruzínská příprava vína v qvevri, v zemi zakopaných hliněných nádobách. Možná trochu pozdě, qvevri už dneska „vyhynutí“ nehrozí, zatím to vypadá spíše na renesanci. Použití těchto a jim podobných nádob a také příprava i bílého vína delším kontaktem se slupkami (a bez síry či jiných konzervantů) v posledních deseti letech letí po celém světě, jméno Gruzie a qvevri je skloňována čím dál častěji. Ostatně na fotce v titulce je Petr Nejedlík a qvevri zakopávané v jeho sklepě. A ani u nás už není jediný :-)
Investiční vinný portál Liv-Ex uveřejnil malou a přímočaře surovou analýzu výnosu nákupu vín z Bordeaux v kampani En Primeur, sice nejde do hloubky ale problém i tak ilustruje slušně. Volání vinných kritiků po změně systému příliš časných degustací sudových vzorků a dalších vad v systému možná nakonec vyřeší prostým způsobem trh (viz i něco k rychlosti letošní kampaně). Po rapidním nárůstu cen především od ročníku 2005 je všechno najednou trochu složitější. Ano, ve svém sklípku mám především vína od ročníku 2004 dál. A ano, dnes jsem některá z nich vlastně schopen koupit za podobné ceny jako tenkrát v primeur kampani, resp. jsem je mohl koupit možná i o trochu levněji když přišla na trh, a to už jsem měl práci/náklady s jejich skladováním. V mnoha případech by se spíš vyplatilo spíš ušetřit a dneska pořídit na co mám zrovna chuť :-) Co naděláte. Z En Primeur odchází některá zásadní vinařství, kupříkladu Latour, a další dost možná budou následovat. Bublinu zatím aktivně přifukuje Čína, ale nic netrvá věčně a určitě zajímavá bude kampaň k problematickému ročníku 2013. Kdo ví, jak bude vypadat trh s Bordeaux za takových deset let…
Když už jsme u cen vín vnímaných jako luxusní… souboj supermarketových řetězců Carrefour a Leclerc stlačil ve Francii ceny některých Champagne (např. G.H. Mumm) k 8€. Pravda, jde o ceny se zákaznickou kartou, ale tu tak nějak získáte automaticky a zdarma. Vzhledem k nákladům na hrozny, které jsou v Champagne dost pekelné, delšímu zrání na kalech a ne úplně levnému celému procesu přípravy je to hodně na hranici nákladů. Bezva promo akce pro supermarkety, která ale děsí některé další producenty Champagne a ti se bojí, že nahlodává image celého regionu. Champagne se tak dostává cenově na úroveň třeba Prosecca a určitá aura luxusního produktu, kterou stále má, mizí. A zákazník se ptá „co je na tom víně špatně, když je to takhle levné“, ale možná ještě častěji „proč stojí po zbytek roku tolik?“. Mimochodem k tématu cen bublin měla nedávno článek Fiona Beckett. Je fakt, že některé slevy přicházejí s takovou pravidelností, že kupovat produkt za cenu běžnou přestává dávat smysl a je lepší si počkat :-) Ale nejspíš to obchodníkům takto vyhovuje.