Nadšenci do destilátů to mají snazší než vínomilci. Otevřená láhev krásně vydrží, můžete srovnávat různé whisky nejen v průběhu dnů, ale klidně týdnů a měsíců. Takže i degustace se rozpočtují snáze, protože lahve není nutno dopít a cenu rozpočítávat. No a pak taky mají služby jako Flaviar (a není v tomhle konceptu zdaleka jediný). Hezky pravidelně jako předplatné, ale zakoupit možno i dle témat, vám dorazí úhledný černý balíček připomínající balení nějaké luxusní čokolády, který obsahuje pět ampulek, vlastně velkých panáků, vybraných pálenek. Lahvička je označena ryskami degustačních dávek, balení obsahuje popis a informace ke každému vzorku. Jasně, můžete vyrazit do dobrého baru a pravidelně zkoumat po panácích tam, a nejspíš vás to vyjde i levněji, ale pro introvertnější typy může být tohle víc než zajímavé :o)
Objednával jsem u nich několik bezva celých lahví a jeden degustační set dostal jako bonus zdarma, asi aby mne přesvědčili jít do předplatného. Šlo o ukázku různých projevů míchané whisky se vzorky Pig's Nose 5YO (uhlazené, jemnější, pribináčkově krémové), MacNaMara Rum Finish Blended (sladší, květiny a kořenitost a sladké třtinové/rumové tóny, teplé, slušně dlouhé, v chuti mírně lihově čouhal alkohol), Johnnie Walker Gold Label Reserve (náhrada dřívější 18YO, sladší, květinovo-kořenité, med, dotyk dehtu a rašeliny, silnější a dlouhé, příjemné, bohatší a vyvážené, opět trochu vanilkový pribináček), Chivas Regal 18YO (vyzrálé a působící možná starším dojmem, PX sherry tóny, elegantní, klasické, dlouhé, povedené) a Dewar's 18 YO Double Aged (bohatší, komplexní, efektní záležitost, kde se mixují květinové a sladší medové tóny, karamel a kupa dalšího, sympatické pití). Prostě ani blendů se v zásadě netřeba bát, i když mé srdce leží trochu jinde a za podobné peníze asi raději půjdu do nějaké specifické singlemaltky. Každopádně kdyby chtěl Flaviar někdo zkusit, tak odkazem zde z blogu dostane deset éček slevu a já na případný příští nákup taky (chystám se zkoušet ještě nějaké giny), takže win-win situace :o)
No ale když jsme u destilátů… asi víte, že nově to mají domácí lihovarníci a výrobci různých likérů (dementně to třeba zasáhlo i kapky s obsahem alkoholu a podobně) o dost složitější, jelikož musí skládat nemalou kauci. Pro malé podniky (do 25 tisíc lahví za rok) půl milionu, pro ty větší milionů pět. Celá tahle záležitost v zásadě nijak metanolovou aféru neřeší, těží z ní obří producenti, protože pro leckteré malé je likvidační a nebo jim extrémně komplikuje život (i těch půl mega si musí podnikatel půjčit, platit úroky, to se projeví na ceně jeho výrobků a je pro něj ještě složitější různým gigantům konkurovat). Krásná ukázka lobbingu a likvidace malého podnikání, která ve výsledku jen pošle kupu lidí do šedé zóny a sníží daňové odvody, nic víc.
No a teď přichází druhá fáze celé operace – kamery na všech místech, kde dochází k manipulaci a značení lihu, které dokáží živě přenášet vše co se děje celní správě + data archivovat. Jasně a poměrně drsně se k tomu vyjádřil Žufánek (který mimochodem začal konečně prodávat svůj první gin a je to parádní záležitost!) a má pravdu. Je to prasárna, která navíc nic neřeší. Navíc některé součásti toho všeho, speciálně pak detailní specifikace požadovaných kamer, vypadají jako napsané přímo na míru konkrétnímu produktu a tedy u nás tak oblíbená korupce. Vinaři to mají přeci jen o dost snazší, i návrhy spotřební daně, certifikovaných nádob a podobné záležitosti jsou proti tomuhle čajíček.