Gutiérrez-Colosía Fino Muy Seco (~ 3 roky zrání) je bledší, výrazně acetaldehydové ve vůni, mandle, klasická záležitost. Suché, čerstvé, lehké a nádherně pitelné, vyvážené, velmi elegantní fino. Bodega je blízko řeky, je tam výrazná vlhkost a flór dobře roste, je to znát. Povedený kousek na osvěžení a skleničku k vaření :-)
Romate Fino „Marismeño“ (4-5 let zrání, ale působí starším dojmem) je střední (Reserva Especiales) třída od mého oblíbeného producenta. Tmavší barva a hlubší, důraznější vůně než předchozí vzorek, s jemně oříškovými tóny a náznaky oxidace, znatelnější alkohol a jakoby „hrubší“, těžší styl. Širší, dlouhé. Z malé specifické solery. Takový starší styl fino (a asi méně filtrovaný), který někoho nadchne a jiné ne, já si to dovedu představit hlavně se slanými šunkami a tak.
Emilio Hidalgo Fino (~ 6-7 let zrání) je velmi efektní krásná věc, až trochu zlatavá v barvě, s hlubší složitější vůní, slanost, starý vlakový vagon, acetaldehyd, důraznější. Suché, čisté, plnější a dlouhé, parádně vyvážené, strukturované, čerstvé a přitom nazrálé, paráda! Ještě mají násobně starší Fino Panesa, na to se podíváme, stejně jako na celé tohle skvělé vinařství, samostatně.
O Alvear Fino En Rama 2006 (bez filtrace, ročníkové fino z Pedro Ximenez, zrání ~ 5 let) zde byl samostatný článek. Stejně jako jsem něco sepsal již dříve o Barbadillo „Manzanilla en Rama“ (bez filtrace, letní stáčení, zrání 8+ let).
Gutiérrez-Colosía Amontillado Seco (zrání 3 roky biologicky a 5 let oxidativně) má krásnou lískooříškovou barvu a docela efektní vůni, bohatší, kde se jemné tóny flóru a moře mísí s oříšky, sladkostí a decentním nemocničním projevem. Je tam znát „zjemnění“ přídavkem PX, ve vůni možná více než ve spíše suché chuti, intenzivní, lékárenské, dlouhé, s minerálním tónem. Zajímavé, ale ne úplně můj styl.
Barbadillo „Príncipe“ Amontillado Seco (zrání 8 let biologicky a 6 let oxidativně) je naopak láska na první přivonění, záležitost výrazně aromatická až bych možná řekl v kontextu amontillado „líbivá“, s tóny do mléčné čokolády s oříšky a sušeného ovoce, ale pod tou první očividnou vrstvou zároveň komplexní, složitější, s minerálními a dalšími odbočkami. Suché, bohaté, plné ale výtečně pitelné, kyselina, strukturované a velmi dlouhé, s flórem upomínajícím se mořem, slaným karamelem. WOW záležitost.
Na téma Fernando de Castilla „Antique“ Palo Cortado (zrání celkem 30+ let) a dalších vín tohoto podniku zde již byl samostatný článek.
El Maestro Sierra Oloroso Seco „15 Años“ (zrání 15+ let) je víno projevem důraznější a poměrně efektní, výborné nazrálé oloroso co dostává svému jménu a je opravdu „vonné“ :-) S ořechovým mixem ve vůni, tabákem, teplejší a docela zakulacené v chuti, znát alkohol, dlouhé. Moc pěkné, do dnes se objevivší zimy ideální.
U Emilio Hidalgo Oloroso Seco „Gobernador“ (zrání ~ 15 let) mám, kdo ví jak k tomu došlo, v poznámkách pouze smajlík :-) Takže si na hodnocení budete muset počkat společně s jejich Fino La Panesa, naštěstí se láhev nedopila.
Mám doma momentálně otevřeno 30+ různých lahví sherry, jako součást vzdělávání, ale postupně si vypracovávám seznam těch, které chci mít k dispozici pravidelně a oslovují mne kvalitou i cenou nejvíce. Emilio Hidalgo Fino z téhle degustace by se myslím mohlo nominovat, stejně jako bych tu moc rád měl amontillado Príncipe, ale tam už cena letí přes 25€ za láhev, byť kvalitě více než odpovídá.
