Sýry, víno, pečivo a Masochista

Včera odpoledne se konala neformální neřízená degustace v Sýrárně Jiřák. Spojovala možnost prochutnávat vzorky z jejich sortimentu, k nim přikusovat pečivo z nedalekého nově otevřeného Antonínova pekařství a popíjet několik vín od dovozce Jiřího Hrona. Pro sýry do tohohle obchodu sem tam chodím, ujíždím hlavně na jednom divokém švýcarském horském (teď zrovna nebyl) a mají pár bezva dalších, ostatně ochutnat vám je dají i kdykoliv jindy. Antonínovo pekařství bylo očekáváno s napětím, poctivá pekařina kde vidíte lidem přímo pod ruce, žádné náhražky, to vše v centru Prahy. Start si v gastro nadšenecké komunitě trochu pokazili aférkou s kávou (detaily asi najdete jinde), ale jinak to vypadá slušně. Tedy pokud mohu soudit podle jejich základního rohlíku připravovaného se sádlem. Rohlík! Skvělý rohlík, co jsem vdechnul jako nic, s bezva jemně soleným máslem. Uááá! Proč dělat složitá jídla, tohle je skvělé. Nechápu, že jsem snad několik let rohlík s máslem neměl. No a vína byla taky fajn :-)

Joseph Moellinger & Fils Riesling 2012
Takové normální rodinné vinařství z Wettolsheimu (kousek od Colmaru) s 14ha vinic na několika různých místech, včetně bezva poloh jako jsou Grand Cru Hengst či Pfersigberg. Tohle je jejich základní ryzlink. Čistý, čerstvý, příjemně ovocný (meruňky) ve vůni. Suché a fajn v chuti, s velmi pěknou kyselinou, přímočarý nekomplikovaný ale jasně zařaditelný. Gastro záležitost.

Jean-Luc Mader Sylvaner 2012
Vinařství sídlící v Hunawihru je taktéž rodinný podnik, s deseti hektary, z toho část v Grand Cru Rosacker a Schlossberg. Přešli na bio produkci a jasně směřují k biodynamice. Jejich sylvánské je víno jemnější, decentně florální, tak trochu „neutrálně bílé“ ve vůni, ale veskrze sympatickým způsobem. Suché, s velmi pěknou kyselinou, jemný zakulacující dotyk cukru, čistota, slušná délka, mineralita. Příjemné nepodbízivé víno, které někomu možná přijde trochu jednoduché a jiný (třeba já) by se mu rád věnoval klidně podstatnou část večera, protože v něm prostě něco je. Budou mne zajímat jejich další vína. Jen ta viněta je hodně hnusná :-)

Domaine Vallambelle Myllepeyers Faugères 2012
Rodinný podnik s 23 ha vinic, toto konkrétní víno 45 % Carignan, 35 % Grenache, 10 % Cinsault a zbylých 10 % Syrah a Mourvèdre, z bioprodukce a apelace místními (Jiřák a okolí) konzumenty prý přejmenovaná na „vožer“. Jejich základní červené určené ke konzumaci jako mladé, ideálně trochu chladnější. Dost voňavé, tmavé peckoviny, čisté a fajn. Suché v chuti, šťavnaté, ovocné, dobrá délka, třísloviny, teplejší projev, trochu znát alkohol. Snadno pitelné, výraznější jižní červené, dobře udělané.

Domaine Rimbert Saint-Chinian Berlou 2011
Jean-Marie Rimbert, rodák z Provence, se nejdříve staral v Languedocu o vinice jiných, než našetřil na první vlastní parcelu starých keřů Carignanu (který je pro něj takový „místní pinot“, terroirová odrůda) rostoucích na břidlici. Dnes už má přes dvacet hektarů na více než čtyřiceti různých poloíhách, vinice v přechodu na bio, často pracuje i s hodně omezenou sírou, a slušné renomé nejen v rámci regionu. Líbí se mi jeho viněty, má i vtipné kousky jako Carignator 3 a tak. Berlou je nejvýše položená část apelace St. Chinian, jeho víno směs odrůd Carignan, Syrah a Grenache z výsadeb 50+ let starých, výnosy zhruba „láhev na jeden keř“, hrozny fermentovány spontánně, školeno rok v již dříve několikrát použitých sudech. Velmi příjemná poctivá vůně, třešňově ovocná, trochu divočejší, taková pikantně svěží a je z ní jasné, že vínu kyseliny chybět nebudou, mírně živočišná, vrstevnatá, sympatická. Suché, šťavnaté, s až mírně sympaticky natrpklým višňovým tónem, pěkné třísloviny, bezva délka a pitelnost, skvěle vyvážené. Tohle má charakter a líbilo se mi opravdu moc.

Domaine Rimbert Saint-Chinian Le Mas au Schiste 2010
Tak trochu slovní hříčka, vinice v Berlou na hnědé břidlici, celé jméno se dá vyslovit jako masochist :-) Odrůdově Carignan 35 %,  Syrah 30 %,  Grenache 30 % a Mourvèdre 5 %, ze tří čtvrtin staré (50+ let) výsadby, spontánní fermentace, školení rok v použitých sudech. Poměrně bohatá výrazná vůně, sladší ovoce, třešně, cassis, trochu divočejších tónů, černé olivy, těkavější. Důraznější, vyzrálé, teplejší až do lehce marmeládových tónů, ale svěžest tomu nechybí. A dost se mění v čase a s teplotou, zaslouží si prostor ke zkoumíní Suché v chuti, opět s lehce ovocně natrpklou linkou, plnější, přístupné, zakulacené ale s dobrou kyselinou a tříslem, delší. „Líbivější“ hutnější víno, ovšem charakterní a zajímavé. Berlou výše mi jistou lehkostí nakonec sedělo možná o trochu více, ale obě vína povedená. A zajímavý vinařský „objev“.