Pohoda s lahví červené burgundy

Po úvodním vyčerpávajícím článku včera přecházím na týden pozitivních zážitků s víny všech možných cenových kategorií a míst původu :-) Kupříkladu o víkendu jsem dostal chuť sáhnout do „archivu“, vylovit nějakou láhev co tam leží už několik let a klidně už mohla být vypita. Volba padla na Mercurey 1er Cru „Les Ruelles“ 2005 z Château de Chamirey (web, dovozce AdVivum). Pořizoval jsem toto víno po degustaci asi před šesti lety, za zhruba tisícovku a ještě v mladé nevycválané podobě, takže mne tenkrát muselo opravdu zasáhnout! U podobných lahví se mi stává, a není to výjimečná záležitost, že teď tak nějak netuším, co mne vzhledem k současnému projevu vína vlastně přesvědčilo ho tenkrát koupit a proč jsem ho skladoval tak dlouho (resp. tuším v případě, že šlo o nákup po ochutnání a psal jsem o tom na blog, užitečná věc…). Ale tady pochybností nebylo. Les Ruelles je zajímavá monopolní (pouze jedním vinařstvím obdělávaná) poloha s rudou na železo bohatou svrchní jílovou vrstvou a vápencovým podložím, ročník skvělý a víno připraveno s ohledem na rozumné vyzrání v lahvi (fermentace v otevřených tancích, školení kompletně ve dřevě se zhruba třetinou sudů nových). Vinař naznačuje potenciál 5 až 8 let, takže čas odstranit korek rozhodně nadešel!

Poměrně tmavá barva, výrazná. Ve vůni stále dominuje ovoce, především trpčí višeň, sušená až uzená švestka, trochu živočišnějšího tónu. Decentně kořenité, kmín, naleželejší, ale jako celek poměrně jemné a elegantní, nenápadně nabízí mnoho aromatických odboček. Suché, šťavnaté, sladší koncentrovaně peckovinově ovocné s bezvadnou kyselinou v chuti, uhlazenější tříslo, dobrá délka, vyvážené a dlouze jemně doznívající. Vyzrálo do elegance a pilo se vyloženě skvěle. Jo jen kdyby každá zkušenost s vínem vytaženým ze zásob byla takhle pozitivní, to by se to archivovalo! :-)

Co jsem o víně (a vinařství) psal v říjnu roku 2007, kdy bylo v lahvi sotva pár měsíců? „Zásah do černého… či spíše rudého. Krásná ovocná aromatika (třešně), sud, alkohol, opět ony „tóny kůže“, elegantní, byť zatím ne úplně harmonický a trochu uzavřený projev, ale s jasným potenciálem pro další vývoj. Plnější, expresivní chuť koncentrovaného pinotu, ovoce se zatím trochu hádá s výraznějším tříslem, alkohol působí lehce nasládle a v delší dochuti postupně vyskakují jednotlivé ovocné tóny. Chce nějakou dobu ležet a bude to fantastické! …“ a „K vínu, postupně se otevírajícímu v poloprázdné lahvi, jsem se během večera ještě několikrát vrátil, opravdu krásné. Některé z dalších vzorků večera jsou možná „objektivně“ lepší (například Nuits-Saint-Georges skoro jistě), přesto bych do archivu volil toto…“