Minulý týden mi dorazila tisková zpráva od Templářských sklepů Čejkovice, ve které se praví mimo jiné toto: „Kvalitou svých vín zaujali a přesvědčili čínské odběratele. Dojednali s nimi export tří kontejnerů po 13 000 lahvích vína. Jedná se tak o zatím největší vývoz moravských vín do Číny. O dalších dodávkách se jedná.“ Zhruba ve stejné době jsem sledoval dokumentární film Red Obsession, který se zabývá především víny z Bordeaux a v současné ekonomické realitě se tedy nutně z velké části věnuje Číně, takže jsem se musel usmívat. Čína se nedávno stala největším konzumentem vína na planetě, pravda rozhodně ne díky spotřebě na hlavu ale díky počtu obyvatel, a potenciál je zde samozřejmě obrovský. Za chvilku nebude dost vína, aby čínskou žízeň ukojilo (a tak si ho vyrobí sami).
V poslední době se vyrojilo vinných filmů docela dost. Poetický a zajímavý je Rok v Burgundsku, mapující jeden ročník v této zásadní vinařské oblasti ve společnosti sedmi vinařství a vinařských osobností (a následovat bude Rok v Champagne). V trochu podobném duchu, ale jako malá nezávislá produkce, se nese dokument Les Terroiristes du Languedoc. Pak vyšel Somm, pohled do pozadí jedné z údajně nejtěžších zkoušek světa, na titul Master Sommelier. Ten mne upřímně zas tolik nezaujal, ale blbý určitě není, mezi všemi těmi tříštícími-se sklenkami je docela dost zajímavých postřehů. Časem by se měl objevit film The Billionaire's Vinegar (psal jsem tu o knize), ale momentálně vypadá, že je tak trochu u ledu (a rozhodně v něm nebude hrát Brad Pitt, jak se před nějakou dobou objevilo všude možně). Ale určitě vzniká film o dalším padělateli vína, nedávno odsouzený Rudy Kurniawan (Mr. Conti) se dočká britsko-francouzského dokumentu s názvem Sour Grapes, dokončen by měl být letos.
Snímek Red Obsession (trailer), ve kterém se role hlasu vypravěče v pozadí stylově ujala hvězda báječného Dobrého ročníku Russell Crowe, má podtitulek „Ročník století v roce Draka“. Mapuje čínské vinné šílenství, posedlost značkami (Lafite jasné číslo jedna a na čínském trhu je dnes více ročníku 1982, než kdy vůbec ve vinařství vzniklo) a to vše v kontextu minulosti, současnosti a možné budoucnosti celého regionu Bordeaux. Odehrává se navíc v době obrovského hype a šíleného nárůstu cen v ročníku 2009, který následoval další špičkový rok 2010. Dokument skáče od vinaře naslouchajícího hroznům, přes záběry koní ve vinicích či osobnost jakou je Christian Moueix přiznávající, že není dobrý degustátor ale velice schopný pijan co si už dal sedmičku k obědu, aby tvrdě přešel k tomu, co celé Bordeaux pohání… peníze. Aukční šílenství, sklepy naplněné víny za stovky milionů dolarů, tvrdý byznys. Od prohlášení o magičnosti místa se dostáváme k čínské továrně na vibrátory a podobné produkty, jejíž majitel přiznává, že má lahve Château Lafite všude… v jídelně, kanceláři, ložnici a samozřejmě jedné z největších sbírek ve sklepě. Tématem je cenová bublina (která přeci musí prasknout, byť jiní tvrdí, že trh si teprve nyní uvědomuje skutečnou hodnotu velkých vín a o žádnou bublinu nejde) na jedné straně a statut téměř filmové hvězdy, který si při cestách do Číny užívají zástupci některých vinařství, na straně druhé. Divák se podívá i na místa, více méně poušť, kde se rodí čínský vinařský zázrak a začínají vyrábět vína, která (pokud nedostanou nálepku předstírající slavnou francouzskou značku) dost možná začnou vyhrávat světové vinné soutěže, jako už se to jednomu podařilo.
Celé je to drobátko depresivní, minimálně pro romantické duše mezi milovníky vína (kterým opravdu více doporučuji Rok v Burgundsku), ale tvrdou realitu ukazuje dobře. Hodinka a čtvrt dobře stráveného času. Ideální se sklenkou červeného z nějakého napůl neznámého menšího château :-) Lafite by vám mohl v ústech zhořknout…