Jako druhé víno padl Neuburger 2012 zemské z Vinohrádek, jediné suché v tamní nabídce (Rulandské šedé, Pálava i Děvín jsou polosuché/polosladké, pravda k často pikantní asi to dává větší smysl než jinde, přesto je ten poměr 3:1 ve prospěch cukru nezábavný). Čerstvé, mladé, technologické poměrně aromatické bílé. Květiny, sladší až bonbónové tóny, uni. Slušná kyselina a decentní dotyk cukru, čisté, jednoduše postavené, korektní gastro bílé, které říká o odrůdě či místě původu jen naprosté minimum a spíše hovoří o způsobu práce ve sklepě (což snáším o chlup lépe u jiných odrůd než je zrovna Neuburské). Upřímně tohle, ale ve výsledku tam spadá i ta Frankovka, jsou přesně vína, o kterých jsem se zmiňoval v prvním díle zkoumání supermarketovek. Za mne tam, krom podpory menšího vinařství (což je ale velké plus), vlastně nevidím kvalitativní přínos oproti lahvím od velkoproducentů, ve smyslu nějaké charakternosti, zajímavosti. Třetí pokus už asi nemá smysl, vína jsou naprosto v pořádku, ale jdou mimo můj vinný vkus a příště si prostě dám točené pivo.
Čímž zároveň naznačuji, že do restaurace Kiin (web) určitě vyrazím znovu, protože tam celé rodině moc chutná :-) Pravda, dítě si v nestřežené chvilce včera nabralo trochu kokosového kari a netvářilo se dvakrát nadšeně, ale dětská verze jídla Holy Basil, smažené rýže s kachnou, česnekem, thajskou bazalkou je parádní. Vlastně jsem plnou verzi nikdy neměl, ale dětská (byť ne porcí, s velkou radostí jsem dojídal druhý den) nemá chybu. Stejně jako jsou výtečné předkrmové rolky a sosíky k nim, zvládají dobře a zajímavě maso (oblíbený je divočák se zeleným kari, dost zajímavý divočejší záležitost) a prostě to chutná celkově dost přesvědčivě. Navíc ceny nejsou nějak sadistické. Za mne jeden z objevů posledních měsíců.
