Teď bych rozhodně nechtěl být zodpovědný za marketing burgundského producenta Louis Jadot ve Velké Británii :-) Independent uveřejnil článek o státním vinném sklepě (a překlad se objevil na iDnes), s degustačními a dalšími poznámkami uvolněnými díky zákonu o volném přístupu k informacím, kde se mimo jiné mluví o kvalitách některých lahví a jejich vhodnosti pro konkrétní hosty. Corton Grand Cru 1961 (vinař neuveden) tak má být podáván s extrémní obezřetností a jen těm nejvýznamnějším hlavám států, zatímco Meursault 1er Cru Charmes 2006 od Jadota má pouze strohou poznámku „nepoužívat“. Bez vysvětlení, zda se jedná o prozatímní stav a víno musí zrát, nebo prostě není k pití a už nebude :-) Víno jsem shodou okolností chutnal, pokud mne poznámky neklamou, před necelými dvěma lety. Na zadek jsem si z něj nesedl, ale k pití již bylo připraveno a rozhodně nešlo o žádný propadák. Tak kdo ví, co ta poznámka znamená.
Že se ve velkém kradou kovy, poklopy na kanály počínaje a kabeláži u kolejí konče, o tom jste už určitě slyšeli. Čím dál více vinařů z celé republiky si stěžuje na krádeže tyčí z vinohradů, mizí desítky i desetitisíce kusů, už o tom píší i deníky. Nedávno to bylo pěti tisíc tyčí a rozdupaný čerstvě vysázený vinohrad u Velehradu. Teď vinice u Mostu, 18 tisíc tyčí a k tomu i natažená drátěnka na vedení révy. Výkup kradených kovů bují…
V rámci vinného vzdělávání jsem sáhl po jednom supermarketovém Sauvignonu z Nového Zélandu, flašce za 179 v síti Tesco. Konkrétně šlo o Wairau Cove Marlborough Sauvignon Blanc 2013 a tedy oblast pro odrůdu momentálně zásadní. Nový Zéland a jeho zásadní producenti docela tlačili na to, aby se víno prodávalo vždy lahvované, nešlo pod určitou cenu a příliš se neobjevovalo ve slevových akcích, země si udržovala auru prémiového producenta. Prostě aby už jen nápis Nový Zéland na vinětě garantoval nemalou základní kvalitu. Ale před pár lety se to přeci jen trochu změnilo. Tento konkrétní vzorek připravil tamní velkoobjemový zakázkový zpracovatel Indevin a víno bylo lahvované až ve Velké Británii. Barva bledší, citronová se zelenými odlesky. Čistá, poměrně intenzivní typická vůně, angrešt, tráva, kiwi, bílá broskev a citrusy, velmi čerstvá. Suché, čisté, vysoká kyselina, spíše lehčího střihu, čerstvé, v chuti o něco méně výrazné, citrusovější ale jinak vůni kopírující. Typická základní záležitost, kvalitně udělaná, na léto (a klidně se sodovkou) úplně ideální :-) A jen tak k zelenému kari s krevetami se to pilo dobře. Snadno jde koupit mnohem lepší novozélandské sauvignony, ale obvykle od deseti euro výše. Takže zde dostáváte přesně to, za co platíte.
