Vyrazili jsme včera směr Morava, část cesty Pendolínem. Neodolal jsem a vyzkoušel něco z nabídky bistro vozu, konkrétně tedy dvě vína. Na vlajková vozidla Českých drah mi přišla péče věnovaná vinnému lístku poněkud nedostatečná. A nejde ani tak o nabídku a kvalitu vín, jako spíše záležitosti typu „Cabarnet Sauvignon“ či obskurní překlad popisu vína z Minervois: „Vesnice Blomac se nachází v srdci Minevoiské vinice, mezi městy Narbonne a Carsonne. Vinice Château Blomac se rozkládá na prvních horských vršcích v úpatí Montagne Noire.“ Ale co už, důležitější je obsah lahviček 0.187l (či rovnou dvě deci u bublin).
Zakoupil jsem nejdražší bílé, porce za 69 Kč, Ryzlink rýnský 2011 pozdní sběr od Znovínu Znojmo, původ ve viniční trati U tří dubů u Stošíkovic. V lístku jsou sice uvedeny Frédy, ale budiž. Viněta mluví o prokvašení kvasinkami z vinice, tedy vlastně jejich Terroir Levure řada. Květinového a decentně ovocného projevu ve vůni, trochu zemitější (popisují to jako zaprášenost) a „typický Znovín“ (u červených bych si netipoval správně tak často, ale bílá mají všechna takový společný štych). Deklarováno jako a oficiálně polosuché, ovšem díky fajn kyselině působí spíše sušším dojmem, čisté, vyvážené, ovocné do meruňky, slušná dochuť. Proč ne. Aromatiku bych býval rád zkoumal více, ale z plastového kelímku to jde špatně.
Jako červené jsem zvolil „první vršky v úpatí“, Château Blomac Minervois 2009, víno dovážené přímo společností JLV zodpovědné za gastro služby u Českých drah. Tmavé v barvě i důraznějším ovocném projevu, čisté, suché, poměrně plné a silné, i přes věk stále v dobré kondici, fajn kyseliny a pitelnost. Nejspíš to drží i výraznější zasíření, která z vína trochu leze. Ale v zásadě až překvapivě slušné, čekal jsem vlastně horší výsledek. Za lahvičku chtějí 59 Kč. Obě vína byla podávána zbytečně teplá, byť u ryzlinku snaha o nachlazení proběhla. U červených je „pokojová teplota“ setrvalý problém i v restauracích, bílá bývají často zase až moc podchlazena. V Pendolinu je teplé oboje. A zajímalo by mne, zda v první třídě zapůjčí sklenku, nebo jedou taky kelímkově…
Nakonec tedy zážitek tak 50:50. Vína jako taková blbá nebyla, „zážitek“ sráží kelímky a chyby ve vinném lístku. Alespoň jsme ale, přes ranní / dopolední hodinu, zdaleka nebyli jediní, kdo tam víno popíjel. A nikdo na nás nekoukal divně, jako před lety, kdy jsme si v kupé otevřeli flašku a vyndali si k ní skleničky. Ale možná se od té doby něco změnilo :-)
