středa 26. března 2014

Sylvány, pinoty, bezva muškát a medaile

weck_clevnerPři pravidelné zastávce v Sýrárně na Jiřáku jsem včera ochutnával několik lahví z Alsaska. Pravidelně tu je vícero lahví otevřeno v úterý či ve středu po čtvrté, ale obvykle se nějaký vzorek najde i ostatní dny. Prostě oblíbená zastávka cestou domů z práce :-) Osm spíše suchých alsaských bílých je bezva základ večera. Dovozce Jiří Hron tentokrát vybral vína od spřízněných producentů, vzorky ze salonu ve Štrasburku, u kterých si tak trochu sám chtěl ještě jednou ověřit, které z nich do sortimentu zařadit a přivézt ve větším.

gruss_sylvanerNejprve srovnání hned čtyř sylvánských stejného ročníku. O Jean-Luc Mader Sylvaner 2012 jsem tu už psal, tohle víno je normálně v nabídce. Poznámky mám hodně podobné jako minule. Bledší barva, jemnější, lehce listnatá a florální vůně, dotyk citrusu, příjemné neutrálně sympatické. Suché, lehčí, čisté, uhlazenější ale s fajn kyselinou, vyvážené, uměřené příjemné bílé. O vinařství Jacques Iltis ze St. Hippolyte jsem tu psal několikrát (různé ryzlinky, čtyři ročníky ryzlinku Schlossreben, fajn Pinot Noir), tentokrát chutnal základní Sylvaner 2012. Bledší barva, florální, trochu zemitější „starý sud“ vůně, takové selštější v projevu. Hodně kyselin v chuti, ostřejší, lehčí, dobře pitelné ale docela jednoduché. Nějak zvlášť neoslovilo. Sylvaner 2012 Vieilles Vignes z Domaine Gruss sídlící v Eguisheimu nejspíš bylo fajn víno, minimálně to co z něj zbylo působilo slibně, bohužel tento vzorek byl poškozen mírnou korkovou vadou. Zato Sylvaner 2012 vinařství Clément Weck & Fils z Gueberschwihru mne nadchnul, mohl bych u něj znovu psát o uměřenosti jako nedávno s Gavi. Víno mladistvé, ještě drobátko zaprděné, jemnější s lehce lesními a květinovými tóny. Suché, čisté, vyvážené, s pěknou kyselinou, harmonické, všeho tak nějak akorát. Když si s tím hrajete, tak se v té relativní jednoduché přímočaré bílé čistotě dají objevovat zajímavé filigránské odbočky. Fakt pěkný, obzvláště na základní bílé.

alsasko_hron_syrarna_jirak

Clément Weck & Fils Clevner/Pinot Blanc 2012 je oproti předchozím sylvánům víno ovocnější, o trochu voňavější, ale stále spíše poměrně jemné. Suché, slušně postavené, rozumně dlouhé, kulatější ovocité ale s dobrou kyselinou, čistě udělané, sympatické. Domaine Gruss Pinot Blanc Clos Saint Etienne pochází z hroznů vinice psychiatrického špitálu v Rouffachu. Ovocnější, zralejší ve vůni, žluté ovoce, krémovější projev (školení na kalech), kulatější a hebčí v chuti ale s dobrou kyselinou, plnější a důraznější než předchozí vzorky, vyvážené, dobře pitelné. Povedený představitel odrůdy, velmi čistě a kvalitně udělaný.

Clément Weck & Fils Gewurztraminer 2012 měl trochu divočejší aroma, se zajímavými těžko zařaditelnými tóny (musel bych si s tím hrát víc doma) a výraznější linkou těžších květinových, až takové ty odkvétající, vůní. V chuti plnější, s trochou zbytkového cukru, docela výrazné, decentní hořčina v závěru, poněkud utahané. Tohle mne moc neoslovilo.

weck_muscatZato Clément Weck & Fils Muscat 2012 se mi naopak líbil hodně, takže nějakým odporem k aromatickým odrůdám to není :-) Mladistvá vůně, výrazná, s typickými muškátovými tóny, zábavným dotykem mentolu, lehkou mýdlovostí a výraznou linkou voňavého hroznového moštu. Suché v chuti, šťavnaté, vyvážené, krásně pitelné a celkem dlouhé, „na muškát“ dobrá stavba, harmonické sympatické víno. Takhle muškát mohu! Mimochodem odnesl si zlatou medaili a umístění v top deseti vínech soutěže Muscats du Monde.

Což mi připomíná jednoho našeho vinaře, který uspěl v trochu zásadnější odrůdové soutěži. Jožka Valihrach se letos znovu umístil se svým vínem mezi top vzorky Chardonnay du Monde, kde je přeci jen vzorků o něco více, tentokrát dokonce se svým výběrem z hroznů 2005 obsadil první místo! Jde o důležité ocenění, takhle v souboji jedné odrůdy a srovnávání celého světa. Menší vinař, z mého pohledu jeden z nejlepších na Moravě a navíc velmi sympatický pokorný člověk, si se svým vínem uspět prostě zaslouží. Je vlastně jen škoda, když se člověk podívá na soutěžící, že poráží hlavně velká družstva, průmyslová vína z Languedocu, obří producenty z Afriky a podobně, které by prostě porazit z logiky věci měl, pokud je ve vinařském světě nějaká spravedlnost :-) Letos to ale natřel i menším producentům i z Burgundska či Champagne (opravdové špičky se těchto soutěží ale obvykle neúčastní), takže palec nahoru.

Komentáře používají Disqus