Udělal jsem si malý výlet do Mělníka, konkrétně do tamního školního statku, místa odkud jsem opakovaně doporučoval především ryzlinky z ročníků 2006 a 2007 a sám jich vypil nepočítaně. Na trati Neuberská, především vavřincové vinici poeticky nazvané Čarodějnice i u nových výsadeb milerky na Hejtmance (jedna z bohulibějších aktivit Dr. Rátha, než si šel sednout, investici do výrobny sektů už nestihl a hned tak k ní asi nedojde; bývalá ředitelka školy navíc nechala vyházet historické ale funkční vybavení k tomuto účelu, takže se zatím nepojede ani vyloženě rukodělně v menších šaržích ale možná nechá zpracovat tiché víno jinde), ve snad osm set let starém obřím a prakticky nepoužívaném sklepení (ideálním na zrání sektů) i v běžném provozu se nám věnovala osoba nejpovolanější, Vojtěch Kušina. Právě on to celé tak nějak drží nad vodou. Když má v ruce skleničku (samozřejmě suchého) ryzlinku a mluví o něm, mezi nerezy i starými velkými sudy, je na něm vidět, nakolik je to srdcová záležitost a celý život, nejen prostá práce. Teď ještě kdyby na škole bylo pár studentů se zájmem o vinaření…
Chutnali jsme vína z tanků a večer i starší z lahví, která rozhodně byla optimistickou částí celé návštěvy, ale o nich (a jedné fajn restauraci) snad později. Nevím čím to je, ale z návštěvy vinic a vinařů v Čechách vždy odjíždím s takovým ambivalentním pocitem. Na jednu stranu nadšený, co tu dokáží a jak vína mohou být bezva, na druhou stranu smutný z promarněného potenciálu, co všechno z různých důvodů nejde, co všechno zmizelo a ještě nejspíš zmizí. Pan Kušina mluvil o tom, o kolik hektarů vinic už přišli. A o riziku že ztratí i mnoho dalších. Škůdcem zde není počasí či housenka, ale problém s pronájmy, prosté úpravy územního plánu a nahrazení vinic nějakou tou vilkou či jinou podivnou stavbou (případně jen dírou v zemi, protože nějaký obří projekt nebyl dokončen, na vinici kde se zaučoval). To celé v den, kdy ráno teplota klesla k mínus 3.6°C a vypadalo to, že v některých polohách to rašící očka už nedala…
Ale není všechno jen depresivní. Vypadalo to nadějně, že škola bude mít konečně dost zájemců na otevření vinařského oboru (který tu už vlastně od revoluce nejede). Letos to bohužel ještě nevyšlo, ale v rok příští doufají, zatím se to vyvíjí dobře. V rozběhu je, a při troše štěstí nezkolabuje, projekt obnovy celé vinice Na Polabí. Oprava a dostavba cest a opukových zídek, stávající zanedbané zahrádky nahradit vinicí a přiblížit je a propojit s pásem vinic pod zámkem a kostelem (vinicí Sv. Ludmily, Sv. Julie a Aušperkem), ale vysadit révu i na, nyní stromy zarostlý, jižní cíp původní vinice. Doplnit naučnou stezkou o vinařství a cyklostezkou podél Labe. Obnovit zaniklou městskou plovárnu a na hraně promenády Na Polabí vybudovat viniční domek, respektive jakési Centrum mělnického vinařství. Na studii a vizualizacích to vypadá poměrně dobře, tak uvidíme, je to běh na dlouhou trať.
