O biodynamické Domaine Dirler-Cadé z Bergholtzu už jsem se tu zmiňoval nejednou, poprvé asi zde, na ochutnání byl Riesling 2011 z lieu-dit Bollenberg (viz dále). Znatelně naleželejší v projevu, složitější, květiny, trochu petroleje, oříšek, mineralita. Velmi suché, živá trochu ostřejší kyselina, výrazné, ovoce do peckovin, dobrá délka, mírně meruňková nahořklá pecka ke konci. Trochu jsem s tím bojoval a k vínu se vrátil, s teplotou se trochu uhlazovalo a stávalo složitějším. Každopádně možná jde o poslední možnost ryzlink z této polohy a od tohoto vinařství chutnat, prý ho tam vyklučil a sadil Pinot Noir. V kontextu další jejich produkce, na které poněkud ujíždím, možná ale mírné zklamání.
Z Domaine François Schmitt sídlící v Orschwihru byla na srovnání dvě vína, podnik se snaží o ekologičtější přístup ve vinici, ve sklepě používají nejen nerez ale i dřevo, vína fermentují spontánně a typicky leží na kalech. Riesling je pouze menší část jejich produkce, ale i tak fajn. Základní Riesling 2012 je víno čerstvé, čisté, citrusy a květinovost. Suché, s perfektní kyselinou, šťavnaté, slušně dlouhé, čisté, klasické. Fajn pití. Druhým vzorkem byl Riesling Bollenberg 2012, ze slavného kopce odkud pochází nádherná vína hned několika různých vinařů, byť grand cru statut nemá. Opět květinovost a citrusy, ale celkově složitější a bohatší, s tóny broskví, žluté ovoce. Suché, čisté, šťavnaté, pěkně postavené a důraznější, dost kyselin, čerstvé, delší, nadprůměrný pěkný rýňák. Pro mne toto vinařství nový objev.
První setkání s víny mladého vinařství Agathe Bursin z obce Westhalten, konkrétně s Riesling Dirstelberg 2011. Výraznější barva, lehce nazlátlý tón. Složitější, vrstevnatější vůně, med a dotyk sladkosti, jemnější tóny v pozadí. V chuti středně plné s decentním dotykem zbytkového cukru, sladce ovocné do meruněk, ale s pěknou kyselinou, krémovějším delším projevem, dobře pitelné. Uhlazenější, ale vyvážené. Pěkná věc.
Od Domaine Kuentz et Fils z Pfaffenheimu se pil Riesling Reserve 2012, čerstvá přímočařeji ovocná záležitost, meruňka, trochu vlhká vápenitá zeď. Suché, hodně kyselin, ovocité do peckovin, mirabelka, dobrá délka s trochu mandlovou hořčinou. Proč ne.
U Domaine Clément Weck & Fils z Gueberschwihru mne minule nadchnul sylván, základní Riesling 2012 byl trochu zemitější, květinový, trochu muškátový a mýdlový tón. Suché, slušně postavené, dobré kyseliny. Vracel jsem se k tomu, dal mu čas, solidní věc ale něco mi tam úplně nesedělo. Možná jinou láhev zkusit.
Z vinařství Joseph Moellinger & Fils z Wettolsheimu jsem tu už dříve chutnal základní ryzlink, tentokrát to byl Riesling Sélection 2012. Čerstvý ale již s trochou nazrálosti a petrloje, jablko a trochu pecky. Suché, šťavnaté s výraznější kyselinou, trochu lehčí styl, čisté, přímé, pěkně udělané. Fajn.
Domaine Aiméstentz z Wettolsheimu je již trochu slavnější bio producent, bohužel jeho základní Riesling 2012 měl korek, nepotěší. Druhý vzorek, Riesling Neufeld 2011, už byl úplně v pohodě. Nazlátlá barva, bohatší a již trochu nazrálejší vůně, sladké žluté ovoce, trochu medu, až dotyk botrytidy. Plnější v chuti s trochou sladkosti, ale pěkné kyseliny a spíše suché, delší a strukturované, seriózní, s trochou karamelové nahořklosti v dochuti. Nadprůměrná záležitost vyžadující více času.
Od Domaine Emile Beyer z Eguisheimu se chutnal Riesling 2012 L'Hostellerie, což by měla být mírně vyšší řada, výběr ze starších keřů, ale snad s nákupem hroznů. Spíše jemnější vůně, ovocnější, citrusy. Suché s mírným dotykem cukru, čisté, pěkné kyseliny, ovocitost, delší ovocné doznívání, přímé ale velmi pěkně udělané. Do gastra fajn a navíc hezky vypadá.
Domaine Gruss sídlící v Eguisheimu nabídl Riesling Vieilles Vignes 2012, víno čerstvé a ovocné do meruňky, trochu „b komplex“ tón, suché, ovocné a meruňkové i v chuti, pěkná štíhlejší stavba, fajn kyselina i délka, šťavnaté, vyvážené, nadprůměrně pěkné pití.
Domaine Baumann-Zirgel z Mittelwihru se prezentovala pomocí vína Riesling Streng 2012 (vinice u obci, kde sídlí), což bylo víno pro některé medové a broskvově výrazné a efektně zajímavé, ale pro mne za hranicí vady, nad vším dominovalo aroma náplasti a lékárny (těkavé vinylfenoly). V určité koncentraci tohle může dotvářet charakter vína a mám vlastně celkem rád, tady ale myslím původní ovoce potlačovalo a vínu ublížilo. Úhel pohledu, že jo…
Z vinařství Jean-Luc Mader z Hunawihru jsem něco pil dříve, tentokrát byl vzorkem Riesling Muhlforst 2011, víno již trochu naleželejší s tóny petroleje, výraznější, suché a živé v chuti byť s dotykem cukru, plnější hutnější styl, žluté ovoce, broskve, krémovost, dobrá délka, kulatější ale dobrá kyselina, vyšší alkohol nevyčuhuje. Pěkná věc. A naprosto nechápu, proč mají viněty tak otřesné jako u základního sylvánu či ryzlinku a pak i tyhle, se kterými víno vypadá o řád dráž :-)
Další vzorek pocházel od Domaine André Kientzler z Ribeauvillé, konkrétně šlo o Riesling Reserve Particulière 2011, víno působící poměrně mladistvě a trochu reduktivně zaprděně, postupně nabízelo svěží projev, hlavně květinové tóny, v chuti suché, s dobrou kyselinou a stavbou, chtělo by asi víc času a věnovat se mu, působilo poněkud uzavřeným dojmem.
Na závěr Domaine Fernand Engel z Rorschwihru a jeho Riesling Silberberg de Rorschwihr Cuvée St Michel 2011, víno zlatavé barvy, ve vůni medovost, bylinky, intenzivní, trochu těkavka, náznak botrytidy. V chuti již nasládlé ale s fajn kyselinou, opět decentně botrytické tóny, výtečná délka, bylinky, efektní pěkně udělané. Mimochodem vinař měl problémy se zdravím, akutní alergické záchvaty, ukázalo se že na vině mohou být některé postřiky a po přechodu na bio potíže zmizely.
