Asi jako dárek mi doma skončila láhev červeného z tikveškých vinohradů (Makedonie), Antigona 2011 vinařství Stobi. Papírově polusuché, odrůdy Vranec, Merlot a Cabernet Sauvignon. Zde je barva naopak docela temná a i vůně tmavě ovocná, jižnější trochu lesně džemová, výrazně kořenitá. Ovocné a džemové v chuti, dotyk cukru ale nic strašného, solidní třísloviny, poměrně výrazné. Hlavně chladnější se pije celkem dobře, nepůsobí jako nějaká „chemka“.
Nebudu předstírat, že jsem Muškát moravský 2009 jakostní vinařství Vladimír Tetur nějak záměrně archivoval, láhev prostě zůstala zapomenutá v jednom zákoutí, za podmínek zdaleka ne ideálních, a letos při balení na tábor vyplavala. Očekávání nebyla velká, o to příjemnější pak překvapení po nalití. Velmi fajn odrůdové aroma, stále svěží, čisté, bez nějakých větších známek stárnutí. Lehčí v chuti, s bezvadnou kyselinou, vyvážené, skvěle pitelné. Tetur voňavky vždycky uměl a tohle byl hodně povedený uměřený muškát.
Objevila se láhev základního Rulandského bílého jakostního z Vinných sklepů Valtice, ročník neuveden ale dne zatřídění SZPI jde o 2013, původ hroznů oblast mikulovská. Čisté decentně žlutě ovocné, náznak chleboviny. Suché, ostřejší výrazná kyselina, korektní délka, velmi obyčejné čisté spotřební suché průmyslové bílé, nic víc ale ani nic míň. Neznám úplně ceny, ale pokud je to v běžné obchodní síti okolo na webu požadovaných 92 Kč, tak Znovín či Habánské sklepy jsou teda lepší volba. Ale měl jsem z téhle jakostní řady v posledních letech už jen fajn Sylván a tragický Cabernet Sauvignon, takže těžko vynášet větší soudy.
P.S. I letos rostou lišky!
