Nějak v poslední době nemám moc jednotlivých lahví, o kterých bych psal. Buď už jsem se o nich zmiňoval dříve, nebo jde o vína, pro která chystám souhrnný článek stylu / technologie / oblasti. Ale sem tam se něco objeví. Takže dneska taková červená všehochuť. A začneme s vínem italským, s vinětou tak trochu japonskou a odrůdami typicky francouzskými :-) Le Macchiole (web) z Bolgheri je dneska již hvězdné vinařství, především díky úžasnému Cabernetu Franc pod jménem Paleo Rosso a „sběratelskému“ supertoskánci Messorio z Merlotu (současný sklepmistr je na Merlot expert, dříve měl v rukách třeba Masseto), ale v nabídce mají i další vína. Kupříkladu „základní“ Bolgheri Rosso, směs odrůd Merlot, Cabernet Franc a Syrah ze tří různých vinic (celkem jich mají pět) – nejstarší Casa Vecchia, dále Vignone a pak naopak nejnovější, teprve v roce 2002 vysázená, Madonnina. Jde o jedinou jejich směsku, všechna ostatní vína mají jednoodrůdová. Po relativně krátké (10 dní) fermentaci a maceraci leží víno půl roku v barrique sudech, nových a podruhé použitých.
Pil jsem teď Bolgheri Rosso 2010. Hodně temná až neprůhledná barva s tónem do fialové. Hutné aroma, zralé tmavě ovocné, lesní plody, kůže, sladší kořenitost, dřevo, badyán / lékořice. Hodně efektní. Suché, výrazně, plné, krásně zrale ovocné, dobrá délka a stavba, fajn kyselina, šťavnaté a neutahané, pěkné ale již uhlazenější tříslo, delší sladce ovocná dochuť. Takové trochu „novosvětské“ ve smyslu oné intenzity a sladkosti ovoce, ale špičkově udělané. Daleko překračuje kategorii základu. Jak „obludky“ úplně nemusím, tak tohle se pilo hodně dobře. Prodává 1er Wines za 455 Kč, byť u nich tedy už vidím novější ročník 2011 (desítku jsem měl v restauraci Mozaika, ještě jedna návštěva, než to zburgrují).
Taky jsem otevřel Cuvée Špigle 2012 červené od Richarda Stávka (web), víno postavené ne odrůdě Frankovka a doplněné Svatovavřineckým, Modrým Portugalem a Zweigeltrebe. Docela tmavá barva s fialovým tónem. Krásně čerstvá, peckovinově ovocitá aromatika, dotyk vánoční kořenitosti, poměrně výrazná, teplejší, příjemná. Evokuje plnější víno než jsou Špigle v chuti. Ta je opět čerstvá, s výraznější kyselinou, lehčí, lehce svíravá a se zemitou linkou, ale vyvážená, příjemná a velmi dobře a snadno se to pije. Nic z čeho bych lezl po zdi, ovšem sympatické poctivé víno.
Nedávno jsem tu psal o L'Heritage de Chasse-Spleen 2004, již dříve pak o vinařství obecně. Mám ho rád, i pro jistou zasmušilost vín, a nakupuji pravidelně. Teď jsem otevřel tohle jejich „druhé víno“ (je tak vnímáno, ale ve skutečnosti je z úplně jiných vinic v apelaci Haut-Médoc) v ročníku 2008 a… bylo úplně v pořádku. Tmavě ovocné, něco černého rybízu, dřeva tak akorát, suché, čisté, nic přehnaného a pěkně vyvážené, šťavnaté, s dobrým tříslem, fajn pitelné… takové úplně přesně jak bych čekal od slušného „základního“ (když vynecháte takové ty věci za šest pětek v supermarketech, ale budeme se bavit o solidních ve dřevě školených vínech nějak odrážejících konkrétní apelace) Bordeaux, ale vůbec s ničím navíc okolo, co jsem u nich vždycky našel, maličko jsem se nudil. Mám L'Heritage 2008 ještě hezkých pár lahví, tak třeba mu přijdu na chuť či se někam posune. Mimochodem v závěru tohoto článku najdete e-mail Tomáše Domince z doby před čtyřmi roky, kdy L'Heritage nabízel :-)
