Asi už jsem to psal v minulosti, ale když dorazí tchán na návštěvu, tak se obvykle snaží přinést nějaké zajímavé víno, takové co nejspíš nebudu znát. Takže místo toho, aby z cyklovýletu po Mosele přivezl jako logickou volbu nějaký pěkný ryzlink, skončila mi ve sklence odrůda Optima, navíc z bioprodukce. Tenhle německý kříženec ze třicátých let, do běžných výsadeb schválený v roce 1971, je spojením Riesling x Silvaner s Müller-Thurgau. Je to odrůda „optimální“ v tom směru, že dozrává i na debilních polohách a žene do velmi vysokých cukrů, takže pokud vám ji nesežerou vosy, dá se dobře použít k doslazování směsek. A tak i používána byla, ale o podobné aktivity už není tolik zájem a plocha výsadeb v Německu tak spadla jen někam k šedesáti hektarům. Dalších pár najdete ve Velké Británii a trošku v Kanadě. Takže vlastně poměrně unikátní záležitost.
Bio moselská Optima 2013 vinařství Arthur Melsheimer (Klosterhof Siebenborn, web) je v lahvi uzavřené korkem s jednoduchou čistou vinětou. Citronová žlutá barva. Čerstvá mladá ovocitá vůně s poměrně výraznými muškátovými tóny, naslepo bych tipoval ryzlink s muškátem a/či milerkou. Trocha žlutého ovoce, dotyk minerality. Oficálně je to víno suché, ale je to taková ta moselská suchost, zbytkáč tam jasně je, ale zároveň spousta kyseliny, takže dobrý. Muškátové tóny, líbivější projev, poměrně plné a zakulacené, přímočaré ale fajn. Jako proč ne, kdyby ta vína vypadala takhle, tak odrůda i smysl dává (jenže ona většina prý byla spíše tupě sladce plochá). Ale stejně… čistý ryzlink… že jo :-)
