Tématu vinného skla se tu chystám v nejbližší době věnovat trochu obsáhleji, dnes to bude jen krátce o sklence na bubliny, na Champagne. Legenda praví, že tradiční a z mého pohledu děsivá sklenka, takový ten široký otevřený kalich, ze kterého velmi rychle prchají bubliny a příliš neumožňuje užít si aromatiku vína, byla vymodelována podle (levého) prsa Marie Antoinetty. Nebo Madame de Pompadour, to není úplně jisté :-) Ale tyhle starosti už můžeme hodit za hlavu. Po mnoha letech, kdy tradiční coupe nahrazovala spíše efektní vysoká flétna s její schopností krásně prezentovat perlení , a mezi vinnými nadšenci se začala prosazovat spíše tulipánová sklenka na bílé víno (osobně mi jako naprosto nejlepší sklo na dobré charakterní bubliny přijde Riedel Grape Riesling/Sauvignon Blanc), určitě zažije legendární klasika návrat. Nově byla totiž vymodelována dle poprsí modelky Kate Moss. Nevím jak vy, já měnit nehodlám. Ale třeba existuje skupina vinných nadšenců se vzpomínkami na vlhké sny z doby, kdy Kate Moss katapultovala ke světové slávě reklamní kampaň pro Calvina Kleina, a sklenka jim konečně umožní si dosud jen představované tvary skutečně osahat…
Špičkový producent Bordeaux, Château Pontet-Canet, má drobný problém. Jejich druhé víno, Les Hauts de Pontet-Canet, neprošlo v ročníku 2012 zatříděním a nesmí být označováno jako Pauillac. Na trh tedy půjde jako Vin de France, zemské stolní víno. Pontet-Canet má fantastická vína a posledních pár let, v Bordeaux dost výjimečně a mezi klasifikovanými châteaux jde spíše o unikát, pracuje dle biodynamických principů. V ročníku 2012 poprvé, byť se to spíše netýkalo druhého vína, použilo krom dřeva také amfory. Důvod deklasování Les Hauts je ten, že podle komise neodpovídalo profilu oblasti. Možná je to menším množstvím dřeva, než u prestižního vína čekali. Možná něčím úplně jiným. Víno se prodá tak jako tak. Ale vyjádření amerického importéra mne trochu zklamalo. Říct „zákazníci víno kupují ne proto, že je to Pauillac, ale protože jde o Pontet-Canet“ možná vyjadřuje současné lpění na značkách, ale majiteli ani sklepmistrovi vinařství by se nejspíše nelíbilo. Velké víno by vždy mělo být hlavně terroir a až potom vinař. Na druhou stranu i u velkých legendárních poloh v Burgundsku, Barolu a jinde je ve výsledku asi bezpečnější nakupovat dle jména vinaře než čistě papírové kvality místa původu hroznů, že jo…
V tomhle kontextu, jako ukázka nesvázanosti apelačními předpisy, je zajímavá jedna novinka z Austrálie. Jacob's Creek se rozhodl pro netradiční experiment, který očividně funguje a tak jej ze současných asi 80 tisíc litrů rozšiřují na větší objem produkce. Některé šarže odrůd Cabernet Sauvignon a Shiraz zkouší školit, po nějaké době v klasických amerických dubových sudech, dalších 8 až 12 týdnů v sudech po irské a skotské whisky. Přemýšlí i o exportu mimo Austrálii, ale budou si muset pohlídat legislativu a možná produkt označit jen jako „na bázi vína“ :-) Nechutnal jsem, těžko soudit. Whisky v sudech po sherry nejen tolerujeme, ale mnozí i vyloženě vyhledávají. Třeba bude hit i z tohohle nápadu.
A když jsme u specialit a netradičních vín či míst původu… až zase budeme slavit, že nějaké naše víno uspělo v mezinárodní konkurenci, tak si vzpomeňte, že šampionem v odrůdě Sauvignon blanc se na soutěži Decanteru stalo i víno z Indie. Světová vinařská mapa se mění a kdo zaspí, ten trh v Číně neovládne ;-)