Na tradičních ochutnávkách sortimentu Jiřího Hrona v Sýrárně na Jiřáku (teď bude Burgundsko a biodynamické Alsasko, vypadá to lákavě) přišla konečně řada na vína z Jury. Zatím bez klasických žlutých vín, ta se objeví v lednu, začali jsme bezva průřezem základem produkce od Domaine Courbet z Nevy-sur-Seille, tedy hned pod Château-Chalon. O jurských vínech jsem tu psal opakovaně, mám pro ně slabost. Pokud netušíte, jaká jsou jejich specifika, tak obecný úvodní článek tu mám taky :-) Od Courbeta jsem v minulosti vypil docela dost crémantu, nic složitého ale bavil mne hodně, a sliboval jsem sepsat více informací. Ale nějak k tomu nedošlo. Včerejší srovnání čtyř vín v různých ročnících, aktuálně prodávaného 2011 a trochy archivních zásob, ovšem bylo vyloženě bezva a článek si zaslouží.
Rodinný podnik Domaine Courbet sice existuje od roku 1873, ale výrazně jej rozjel až Jean-Marie Courbet (jednu dobu dokonce prezident místní oborové vinařské asociace) zhruba od sedmdesátých let minulé století. Vystudoval vinařství v Dijonu, přikoupil vinice, navázal na rodinné tradice a jal se produkovat klasická místní vína. Od ročníku 2011 vinařství plně převzal jeho syn Damien (od roku 2003 pracoval po bohu otce), který předtím procestoval svět a zkušenosti nabíral i v Africe a Kalifornii. Během studií se potkal s lidmi jako Nicolas Potel či Olivier Humbrecht (Domaine Zind-Humbrecht) a celkem logicky se to podepsalo na jeho postojích, vinařství tak začal konvertovat směrem k biodynamice. Více než polovinu vinic už v roce 2004 a dnes takto fungují, u dalších jde práce postupně a některé možná i prodá, protože je přesvědčen, že je nedokáže udržet biodynamicky bez neakceptovatelných nákladů (stejně jako kvůli tomu omezuje i crémant). S mladou krví se tedy změní k lepšímu nejen viněty, ale vypadá to, že i obsah lahví. Celkem mají 7.5ha vinic a pěstují především bílé odrůdy Chardonnay a Savagnin, červené tvoří sotva pětinu. Klasická žlutá vína vyzrávají na dvou různých místech s odlišnými podmínkami, na jednom dochází k menšímu odparu a vína jsou jemnější, u druhého jsou naopak velmi koncentrovaná, alkoholičtější. Obě varianty mají svůj smysl. Pro zrání hlavně klasických dolévaných vín používají také starý kostel v Nevy-sur-Seille, který vlastní.
Chardonnay 2011 Côtes du Jura (tuhle apelaci nesou i všechna ostatní vína a nebudu ji opakovat) je připraveno klasicky s doléváním sudů a jde o jejich základní bílé. Citronová žlutá barva. Čerstvá, minerální, pikantní vůně, linka novějšího syrového dřeva, slinosbíhavé, energické. Suché, šťavnaté, výrazná kyselina, poměrně dost dřeva a potřebuje čas, lehčí ostřejší styl, dlouhá dochuť s oříškovou linkou. Dost slušné. Chardonnay 2008 lehce tmavší citronová žlutá. Krémovější ovocnější projev ve vůni, nazrálejší, lehce jablíčkové, jemně lískový ořech a něco citrusů. Suché, znatelně nazrálé, pěkné kyseliny, jablko s lehce pecičkovou a připečenou dochutí, relativně jednoduchá stavba. Slušné, ale jedenáctka oslovila více.
Aquarelle Chardonnay 2009 je výběrová varianta šardonky, taktéž z dolévaných sudů, připravovaná jen v dobrých ročnících. Mírně nazlátlá barva. Vůně o třídu jemnější, pěkné minerální Chardonnay, lehce podzimní ovoce, čerstvost, uměřeně elegantní. Suché, nazrálejší, jemně toastové, žlutá ovocnost, mimeralita, čisté, šťavnaté, příjemně postavené, středně plné, delší. Velmi sympatické. Aquarelle Chardonnay 2008 výraznější žlutá barva a také intenzivnější vůně, toastová, minerální, křísnutí křemenem, žluté ovoce, potřebuje hodně vzduchu. bohatší, slaný karamel. Suché, šťavnaté, plnější v chuti, minerální, dobrá délka, důraznější bohatší styl, výborná kyselina. Dva ročníky téhož a jak dost odlišné světy v projevu.
Tradition 2011 je typicky směs 70-80 % Chardonnay doplněná o Savagnin, částečně a spíše kratší dobu školeno ve dřevě pod závojem. Minerální, mladistvé, žluté bohatší ovoce, hruška, lehce exotické ovoce, výraznější, dost pěkné. Suché, středně plné a dobře postavené v chuti, kyseliny, dřevo, solidní struktura a dobrá délka, čistě udělané sympatické pití s jurským charakterem. Tradition 2010 má v projevu docela zajímavý mix klasického postupu a ovocnosti s jurským oxidativnějším přístupem, poměrně výrazné, podzimní ovoce, mineralita, dotyk starého pražce a kouřovosti, fajn. Suché, pěkná kyselina, mineralita, povedená stavba, citrusové ovoce, zajímavé, čisté, slušně dlouhé. Opět dobrá ukázka „tohle je Jura“. Tradition 2009 lehce tmavší citronová barva a výrazně nazrálejší projev, krémovější ovoce, oxidativní štych, čisté, v pěkné kondici, příjemné. Suché, bezva kyseliny, nazrálost, dobrá délka, šťavnatost, citrusové ovoce a k tomu zase ona kouřovo-olejnato-starodřevěná pražcová linka, dobrá délka, solidní kousek. Côtes du Jura 2006 (což je vlastně Tradition) divočejší a zvláštní vůně, trochu zaprděná, pocitově vysoká síra, suché a výrazné v chuti, štiplavé, divné. Tohle ne a nevypadá za mne na vadnou konkrétní láhev (podobný problém jsem měl v minulosti s jejich Chardonnay 2006). Možná nechat hodně rozdýchat, nevím.
Savagnin 2011 je víno připravené již místní tradiční metodou, tedy v nedolévanou sudu a s kvasinkovým závojem. Výraznější citronová barva. Intenzivní a závojem jasně ovlivněná vůně, pikantně minerální, starý vlakový pražec, oxidativní štych, oříšky, velmi čerstvé a energické a zábavné. Suché, šťavnaté v chuti, decentní citrusová ovocnost, ořechová směs, středně plné, výtečně pitelné, klasické, dobrá délka. Savagnin 2009 již mírně nazlátlá barva a na úvod méně pikantní, výrazně zralejší, vůně plnější o trochu ovocnější, minerální, staré pražce, kdoule. Suché v chuti, dobré kyseliny, pěkně postavené, pikantní, trochu zemité, dobrá délka. Uzenost a staré pražce. Naprosto chápu, proč to kupu lidí vůbec nebaví. Savagnin 2007 tmavší barva, matnější nazlátlé, již znatelně zralé, divočejší, medové tóny, hutnější, silně ořechy. Suché, nazrálé v chuti, výrazná kyselina, dobrá stavba a délka, slušně postavené, medovost, seriózní chuť, zase ty pražce… :-) Savagnin 2006 tmavší nazlátlá barva. Oříškové, minerální, pikantní a projevem čerstvější než sedmička. Pražce, kouř, uzené. Plnější, intenzivní kyseliny, nazrálé, staré dřevo, oříškové směsi, delší, dobře postavené, seriózní, výtečně vyzrálé, mňam.
Za mne by byla volba jasná. Chardonnay 2011 je fajn už teď ale bude ještě lepší s časem, to navíc dovozce bude i mít (nevozí zdaleka vše co dává ochutnat, v případě Jury taky není zájem zrovna velký a obří zásoby všeho možného si skutečně nedělá). Bezva jsou i obě Aquarelle, zde to ale bude s dostupností a cenou složitější. Tradition je fajn a možná ideální ukázka „už ne úplně běžné ovocné víno, ale ještě ne jurský hardcore“, ovšem osobně bych sáhl stejně po savagninu, ten je výborný! Fresh jedenáctka je moc zábavné pití a zároveň docela seriózní, šestka parádně vyzrálá a uleželá. K tomu pořádný kus kvalitního vyzrálého farmářského Comté a zalézt na zimu ke krbu (radiátoru) s knížkou :-) Courbet není žádná z jurských hvězd, ale Damien to má v hlavě srovnané, ví co chce a věštím mu pozitivní budoucnost! Jen co je objeví nějaký zásadní dovozce v UK či USA…
