Poctivá šardonka, veltlín a kalné prosecco

Dnes na úvod mírné opáčko, protože o tomhle víně, i v jiných ročnících, jsem tu už psal. Ale nemůžu si pomoct. Důvody jsou vlastně dva. První je kvalita jako taková, je prostě výtečné a přijde mi lepší, než mnohá i násobně dražší vína. A druhý důvod je důležitější. Jde o Chardonnay, asi nejprofláklejší odrůdu na světě, ale první přivonění jasně prozradí místo původu. Vína, která tohle umí, je v dnešní době prostě nutné si považovat. Řeč je o Arbois Chardonnay „Empreinte“ 2012 z Domaine André et Mireille Tissot (Bénédicte a Stéphane Tissot, web), základce tohoto skvělého biodynamika, vína z hroznů několika různých vinic, školeného v burgundských dubových sudech za běžného dolévání, tedy ne pod kvasinkovým závojem. Výraznější citronová žlutá barva. Klasická vůně, čerstvá, pikantní typická jurská mineralita a specifický místní šmak se okamžitě přihlásí o slovo, k tomu decentní citrusy a dotyky žlutého ovoce, od prvního přivonění šťavnaté a slinosbíhavé. Větší sklenky a vyšší teplota odhalují i další tóny a hutnější vrstvy, menší sklo a teplota nižší víno ponechávají v čerstvější, svěžejší podobě. V chuti suché, středně plné ale poměrně koncentrované, ovocně šťavnaté s bezvadnou páteří kyseliny, příjemná délka s decentní zemitostí v závěru, mineralita. Charakterní, zábavné, skvěle pitelné a bude zrát. Mňam. Deset éček u vinaře, občas doveze Matějka za zhruba 360 Kč, já jsem spokojen. Ale nebývá skladem, je třeba vyčkávat na mail o závozu a urvat co se dá :-)

Pro osvěžení a jakožto „aperitivní víno“ jsem nedávno otevřel Grüner Veltliner Hefeabzug trocken 2012 z vinařství Nikolaihof (web), jednoho z možná vůbec nejstarších rakouských vinařství, legendárního biodynamického producenta z Wachau. Školeno ve velkých starých dřevěných sudech na kalech. Jde o jejich základní záležitost. Nikolaihof by mi teoreticky měl sedět, přístupem k produkci a vším, ale dobrovolně přiznávám, že jsem se s nimi zatím tak trochu míjel. Nikdy to nebylo špatné, jen… nevím, prostě jsem vždy postrádal, nedokázal vidět, to něco, co by jim mělo propůjčovat až legendární statut. Každopádně tohle víno, uzavřeno ve vysoké štíhlé lahvi pod šroubovým uzávěrem, má světlejší čistou žlutou barvu. Vůně je poměrně výrazná, ovoce do jablka, dotyk krémovosti ze zrání na kalech, jistá pecičkovost / mandlovost, zajímavé. Suché, lehčí, jemnější, s pěknou kyselinou, decentní pecková horčina ve slušně dlouhém doznívání. Přímočaré, svěží, poctivé. Opět mi to srdce nerozbušilo, ale pilo se úplně samo, k vínu jsem se s chutí vracel až bylo najednou pryč. Takže něco na něm asi bude :-) Kusová maloobchodní cena ve Veltlínu je 399 Kč.

A do třetice všeho dobře pitelného. V rámci průzkumu šumivek na domácím trhu přišla řada na další prosecco, frizzante od Col del Lupo (web), konkrétně jejich Notae ColFondo (šarže L5014). Což je úplně suchá záležitost s alkoholem 11 % dokvášená v lahvi a ponechaná s kalem, decentně sířená, uzavřená hezky korunkovým uzávěrem. Odrůda samozřejmě Glera, zde bez dalších příměsí, z výsadeb u Colbertaldo ve Valdobbiadene. Světlá žlutá barva, výrazné bohaté perlení malých bublinek. Čerstvá mladá vůně, slinosbíhavá, bílé květy, citronová kůra, mineralita. Když v tom kaly rozvíříte, tak trochu hutnější, ale stále spíše čerstvá a svěží. Velmi suché v chuti, tvrdší, lehčí, šťavnaté, celkem slušně postavené a výtečně pitelné, mandlovina v závěru, typická nahořklost, která nutí k dalším douškům. Zajímavý kousek. Nic složitého, ale bavilo a pilo se fajnově. Cena si matně vzpomínám 285 Kč, v Prosekárně.