Součástí firemního vánočního večírku (tj. omluvte horší fotky) byl i oběd v jedné oblíbené restauraci. Požadavek kolegů na víno zněl „bílé ale ne úplně suché“, což lze samozřejmě řešit mnoha způsoby, já zvolil víno papírově suché, ovšem se znalostí vinaře a jeho stylu bylo předem jasné, že trocha cukru tam bude. A ničemu rozhodně neublíží. Markus Molitor 2012 Riesling Wehlener Klosterberg Kabinett trocken pochází z vinice přímo u vinařství, připraveno by mělo být stejně jako jejich top vína – spontánní fermentace, zrání ve starých velkých dřevěných sudech a tak. Projev je čerstvá mladá klasická Mosela, sladší jablko, broskev, dotyk medu, příjemná mineralita. V chuti spíše suché a šťavnaté s dobrou kyselinou, ale i s decentním dotyk dotykem cukru a sladkostí ovoce, lehčí, minerální, fantasticky pitelné. Nic složitého, ale ještě bude zajímavě zrát. A v současné podobě víno, kterého dáte s chutí více lahví :-)
V případě červeného jsem na stejném obědě sáhl po Sideral 2009, což je opulentní směs Cabernet Sauvignon, Syrah, Carmenère, Petit verdot a Petite Sirah z Chile. Už je to pár let, co jsem tu psal o degustaci staršího ročníku a také top vína tohoto vinařství, v článku najdete další potřebné informace. Víno je tmavé v barvě a tmavě teplé ovocné ve vůni, hutné, černý rybíz, lehce koření do sladší vánoční směsi na pečení. V chuti suché, plné, hutné sladce tmavě ovocné, ale i přes 14.7 % alkoholu ne utahané, dobrá délka, uhlazenější třísloviny. Efektní záležitost, byť jsem očekával trochu komplexnější projev. Obě vína byla původně v sortimentu Neubauer & syn, nyní je tedy prodává Premier Wines & Spirits (snad to nebudu v následujících letech muset psát u většiny dalších dovozců ;-).
Drobný odskok… minulý týden jsme doma, nevím po kolika letech, dělali ze zbytku kaše bramborové placky. Taková blbost, ale úplný gastroorgasmus! Potřené sádlem, sypané solí… nic víc netřeba. Dokonalé comfort food, které hraje na první signální, probouzí cosi hluboko uvnitř. Patlali jsme se v poslední době se spoustou náročných jídel, ale tohle bylo tak snadné a přitom dokonalé. Méně sous vide, více brambor a sádla!
Už opakovaně jsem tu psal o Chardonnay 2011 od Jaroslava Osičky, ale pokaždé se jednalo o starší šarže lahvované více či méně s kaly. Stále ještě nějaké doma mám a tohle víno považuji za jednu z nejlepších moravských šardonek vůbec a hodně vysoko pokud je o bílá jako taková. Teď jsem se konečně dostal i k finální podobě tohoto vína, jak je dnes v lahvích běžně. Matnější zlatá barva. Vůně je intenzivní, vyzrálejší, evokuje především podzimní ovoce, pečené jablko, hruška, výrazná minerální linka, dotek ořechového másla a citrusů. V chuti výrazné, plné, s páteří kyseliny dodávající svěžest, výborná délka a stavba. Složitější, seriózní domácí Chardonnay a fantastické do gastronomie. Ale stejně… ten kalný kousek byl ještě o kus dál :-) Prodává Domaine R&W, Veltlin, přímo vinař a tak. A nechápu jednu věc a to je krátký korek typu dvojploška-drť, podobná vína si zaslouží něco lepšího!
