Chianti, Fetească Neagră, Chablis a Riesling

Dnes pár lahví z posledních (tý)dnů. Už je to přes půl roku co jsem si sedl na zadek ze sklenky Barone Ricasoli (web, dovozce) Castello di Brolio Chianti Classico 2001, top vína jedno z vůbec nejstarších italských vinařství a také největšího v Chianti. To se, po dvaceti letech (1972 – 1993) ve vlastnictví nápojového giganta Seagram, vrátilo do rukou rodiny a s tím přišlo i výrazné omezení produkce (z obludných 12 milionů lahví na méně než pětinu) a návrat ke kvalitě. Doma jsem ovšem neotevíral jejich prestižní víno, ale jen tak k pizze naopak naprostý základ, Barone Ricasoli Chianti 2013. Odrůdově samozřejmě převážně Sangiovese, připraveno z 90 % v nerezu a zbytek v barrique i velkých sudech. Světlejší rudá, pěkná jiskřivá barva. Čestvá, mladičká vůně, voňavé peckoviny, chladnější, od vůně tvrdší, lehce vápenitá vlhká zeď. Suché, šťavnaté, svěže ovocité, tvrdší, svíravé v chuti, solidní délka, vlastně spíše lehčí. Stylově potěší milovníky tvrdších frankovek :o) Na zapíjení pizzy mizelo rychle, ale nic zásadního. A upřímně požadovaná cena 265 Kč je za podobné víno z takhle velké produkce zbytečně vysoká.

Jako dárek od tchána, vždycky nosí spíše zajímavosti a velmi často si ta vína užiju, mi doma přistála Alira Grand Vin 2011 (web, dovozce), odrůda Fetească Neagră od moderního rumunského vinařského projektu. Školeno skoro rod ve francouzských barrique sudech. Těžká efektní láhev, číslované a tak, prostě prestižní víno producenta. Přiznám se, že láhev mám stále rozpitou, tohle mne dost minulo. Temné v barvě, hutné ve vůni, teple lesně ovocné, čokoláda, ale celý ten aromatický projev zvláštně moštový. Jako kdyby někdo hotové víno ještě nastřelil pro vyšší aroma moštovým koncentrátem :-) Suché, plné a hutné v chuti, tmavě ovocné, měkčí tříslo, pepř, hodně zvláštní struktura, opět ta podivná moštovost. Nevím, nerozumím tomu.

Na Silvestra nasněžilo a na Jiřího z Poděbrad byl slavnostní trh, mimo jiné na něm nabízeli čerstvé ústřice, bezva snídaně co bych zvládl častěji. Bohužel víno jako doprovod nic moc a tak jsem doma otevřel, už bez ústřic, Domaine des Malandes Chablis Chablis Vieilles Vignes „Cuvée Tour du Roy“ 2008 (web, starší ročník koupen od Hrona, ale běžně vozí Dominec). Víno stojí nejvýše v rámci jejich základů, není to žádné 1er ani Grand Cru, ale o kvalitách producenta přesvědčilo spolehlivě. Společně se základním Chablis dělají tohoto vína nejvíce, přes sto tisíc lahví. Šedesátileté keře, směs 60 % nerezu a 40 % dřeva (malé sudy 1 až 5 let staré), stabilizace vymražením, lahvováno pod DIAM korkem nebo šroubovým uzávěrem, tohle byl DIAM. Citronová žlutá barva. I přes šest let věku stále čerstvá vůně, krémovost a máslovost, žluté ovoce, příjemná. Suché, živé, šťavnaté, výrazná kyselina až lehce tvrdší, dobrá délka, nic složitého ale krásně pitelné a má něco navíc. Jejich 1er Cru (Vau de Vey, Côte de Léchet, další jsem ještě neotevřel) jsou samozřejmě komplexnější vína. Ale kdyby běžná domácí šardonka vypadala alespoň takhle, budu nadšen (zrovna trpím u přechutnávání pár vzorků z Moravy a skutečně mi hlava nebere postižení nechávat v Chardonnay zbytkový cukr).

Na štědrý den padla také láhev Domaine Zind-Humbrecht Riesling 2011 (web), tedy základního ryzlinku biodynamického producenta považovaného za naprostou špičku Alsaska (psal jsem tu o nich v rámci „souboje“ s Domaine Weinbach). Asi jste si tu už všimli, že celkem rád investuji do základních vín top vinařství, tak nějak leckdy dopadají lépe, než vína z potenciálně lepších poloh od vinařů neznámých. Ne vždy, ale velmi často. Teoreticky nabízí neznámá vinařská jména lepší poměr cena/kvalita, ale prakticky… ta kvalita občas pokulhává :-) A u těch, kde nepokulhává, se většinou informace rychle roznese a z neznámého jména se stane známé, se vším co k tomu patří. Ale zpět k ryzlinku. Kovová záklopka, kvalitní celokorek. Tmavší citronová žlutá barva. Intenzivní vůně, na úvod trochu zaprděná, ale rychle se otevírá do medu a minerality, sladčeji ovocná, hutnější, trochu botrytický štych. V chuti dostatek kyselin a živost a zároveň i lehký zbytek cukru a botrytické tóny, mineralita, sladší ovocnost, delší, hutnější vlastně docela opulentní styl vína (Zind-Humbrecht je takový dost často). Na základní ryzlink velmi nadprůměrné. Ale upřímně jsem čekal přeci jen něco trošku lehčího a svěžejšího (a suššího), což je můj problém, nemám nakupovat bez ochutnání :o) Cena byla u 1er Wines 350 Kč, to kvalitě odpovídá.