Čtyři švýcarské chrupky

Před svátky jsem doma s návštěvou otevřel čtyři vína odrůdy Fendant, jak jí říkají v místě s největším množstvím výsadeb a dost možná také jejím rodišti, ve Švýcarsku. Mezinárodně je ovšem nejznámější coby Chasselas a u nás jako Chrupka. Odrůda je to více než zajímavá, velmi stará, název nesoucí díky „chrupnutí“ hroznů při jejich rozkousnutí (ostatně i švýcarský fendant vychází z puknutí hroznů) a s hrozny velmi vhodnými i pro přímou konzumaci, ale vína z ní rozhodně nejsou bez zajímavosti. Dříve byla zásadní pro vinice na Moravě a častá i v Čechách, dnes u nás jde o naprosto okrajovou záležitost. Ve světě, hlavně tedy v již zmíněném Švýcarsku a výrazněji také ve Francii (Loira, Savojsko, trochu Alsasko) a v Německu (hlavně Bádensko), existuje mnoho různých variant a klonů chrupky, s výrazně odlišnými vlastnostmi. Ale to by bylo na obsáhlejší téma a myslím, že další chrupková ochutnávka s víny z různých zemí mne ještě čeká a bude rozhodně příležitost sepsat více. Dnes to budou čtyři, respektive bohužel jen tři, vína ze Švýcarska. Záležitosti povětšinou dostupné v běžné, pravda švýcarské, obchodní síti.

Abbaye de Mont Grand Cru 2012 Mont-sur-Rolle AOC La Côte by mělo pocházet z produkce s přírodnějším přístupem na vinici, školeno hlavně ve velkých dřevěných sudech. Láhev uzavřena šroubovým uzávěrem. Citronová žlutá barva. Čerstvá, bohatší ovocná vůně, sladší peckoviny, žlutý meloun, poměrně efektní. Suché, kulatější v chuti, s velmi slušnou kyselinou a délkou, poměrně uhlazené, s mírnou hořčinou v závěru. Drželo krásně v otevřené lahvi několik dní.

Hammel l'Ovaille Yvorne Grand Cru 2012 AOC Chablais pochází z historického terroir, efektního poměrně prudkého svahu s výrazným podílem jurského vápence, navíc osázeného zhruba 12 tisíci keři na hektar. Vinařství přechází v některých místech na biodynamiku, část vín školí (krom nerezu a dřeva) také ve velkých betonových vajíčkách. Víno uzavřeno DIAM korkem. Citronová barva. Na úvod perlička v lahvi a trochu zaprděný projev. Postupně sladší ovocnost a vliv ležení na kalech, docela navoněné, po rozdýchání uměřenější. Suché, s ohledem na alkohol jen 12.5 % poměrně plné, kulatější, velmi solidní kyseliny, dobrá struktura a délka. Postupně se dost měnilo se vzduchem, posilovala svěžest až do citrusových tónů a kouřová mineralita. Opět skvěle drželo v lahvi.

Alain Parisod Calamin Grand Cru 2012 AOC Lavaux pochází opět z výrazného zterasovaného svahu u Ženevského jezera, šlo o vůbec první vinice se statutem Grand Cru ve Švýcarsku. Momentálně je celá oblast navíc zařazena na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Víno uzavřeno klasickým korkem a také bohužel představující encyklopedickou korkovou vadu. Tohle naštvalo jako hodně…

Robert Gilliard „Les Murettes“ Sion 2012 AOC Fendand du Valais je hodně známé a populární víno, jedna z profláklejších značek z Valais. Školeno čistě v nerezu na jemných kalech. Uzavřeno aglomerovaným korkem. Tmavší žlutá barva, sladší krémovější ovocná vůně, poměrně koncentrovaná, žluté ovoce, hutnost, lehká kořenitost do vanilky, působí až trochu nahnaně efektně, ale ne nepřirozeně. Suché, čisté, krémově ovocné v chuti, kulatější ale s dobrou svěží kyselinou, zajímavá pěkná stavba, poměrně plné, delší, velmi solidní. Efektní kousek.

Nebýt toho korku, neměl bych problém se žádným z těchto vín. Po pravdě jsem jen, po trochu větší zkušenosti s kousky z Francie a Německa, čekal méně důrazně ovocná vína, něco trochu jemnějšího, ale nestěžuji si. Vidíte ji, chrupku… Navíc teda nebyla úplně blbá s různými horskými švýcarskými sýry, na kterých teď dost ujíždím :-)