Na loňském prvním ročníku festivalu Praha pije víno (letos se mimochodem uskuteční opět a vyšlo to na přesně stejný termín) mne opravdu hodně zaujala vína malého uskupení Tőkések z maďarské oblasti Mátra. Bálint Losonci, Karner Gábor i Szecskő Tamás přivezli moc zajímavá charakterní vína, u každého bych si něco vybral. Bálint měl navíc unikátní víno s křížencem Magyarfrankos, tak trochu aromatická frankovka na steroidech to je, a bezva historku, že na testovacích vinicích byla opuštěna pro nevhodnost, příliš velkou náchylnost k chorobám a malý výnos, ale ve skutečnosti za to mohlo spíše rozkrádání postřiků (tj. byla ponechána napospas živlům) a je docela fajn :-) A on je teď prakticky jediný, kdo ji má pořádně k dispozici. Ze všech tří vinařů mne ovšem nejvíce oslovil Karner Gábor a u něj pak s velkým předstihem Boróka Vitézföldi Kékfrankos 2009. Loňskou výpravu do Mátry jsem logisticky nezvládl, snad to vyjde letos, ale tohle víno jsem si nedávno otevřel doma a nic ze své krásy od června neztratilo.
Karner Gábor (web) je jazzrockový bubeník, který propadl vinaření. S rodinou žije v Budapešti a do Mátry jen dojíždí, nedávno si tam ale krom sklepa pořídil i domek. Momentálně má dva a půl hektarů na úpatí vulkanického kopce u obce Szücsi, většina frankovka a k tomu něco vlašáku. Ve vinicích se snaží pracovat dokonce bez síry a mědi, spoléhá hlavně na rostlinné postřiky, třeba v podobě směsi Biomit Plussz. Ve sklepě malé i velké sudy, dub a akát, novější i staré (a staré jsou cílem). Boróka je pojmenována po jeho dceři narozené v roce 2010. Víno bylo rok v plastové kádi bez dodaných siřičitanů a dalších 28 měsíců v sudech (malé 225l a jedna pětistovka), lahvováno bez filtrace a čiření v létě 2013. Na elegantní vinětě je sice stará pěkná vývrtka, ale když jsem chtěl na víno vzít stejnou co mám doma, byla mi úplně nanic… láhev je uzavřena skleněným VinoLokem :-)
Víno je hodně temné v barvě, fialový tón, ale ne vyloženě hutné. Zato aromatika je koncentrovaná, tmavě ovocitá, s minerálním tónem, lehce divoká, mladistvá, evokuje tvrdší projev. V chuti suché, plné, šťavnaté, zajímavý mix čerstvosti a mladosti s již nazrálejším oxidativnějším projevem, nijak výrazné pěkně zakomponované třísloviny. Strukturované, tvrdší, plnější, fantasticky pitelné a přitom komplexní velké víno. Které zraje a ještě pár let zrát bude, v otevřené lahvi se krásně měnilo, nabízelo různé jemné odbočky a jemnozrnné variace projevu v chuti. Fakt nádhera. Chci další jeho vína! A více lahví tohohle. Začátek nového roku byl velmi chutný a odrůda Frankovka opět dokázala, co všechno v ní vězí.
