Pinot místo Vavřince

Vyrazil jsem včera do nově otevřené vinotéky dovozce AustriaWein mrknout se, zda náhodou nemají nějaké bezva svatovavřinecké (píšu o odrůdě, kdyby měl někdo cokoliv zásadního, co by mělo zaznít, tak komentujte), ideálně Thermenregion nebo tak něco. Neměli, ale narazil jsem na produkci biodynamické Weingut Gerhard und Brigitte Pittnauer z Golsu (mimo jiné vinař roku 2014 podle magazínu Falstaff a členové sdružení bezva vinařů Pannobile, mají taky dobře ulítlý web), což je sice Burgenland, ale rozhodně se řadí mezi těch několik málo uznávaných rakouských vavřincových specialistů. Ani od nich takhle odrůda nebyla, ovšem k dispozici měli Pinot Noir Dorflagen 2009 a tak jsem vzal zavděk alespoň tím. Když není dobré Svatovavřinecké, tak Pinot Noir také poslouží. Nebo je to naopak? ;-)

Jde o jejich základní Pinot, směs z různých vinic okolo Golsu (takže v burgundské terminologii „village“ víno), uzavřeno šroubem, s odhadovaným potenciálem zrání tak 4-6 let. Ne všechny polohy mají bio(dynamickou) certifikaci a víno takto ani není uváděno. Ale udělané je to normálně. Spontánní kvašení, školení v malých dubových sudech (spíše starších) rok a půl. Světlejší a již nazrálejší vůně s okrajem do terakoty. I vůně nese známky zrání, je taková pikantnější, trochu masovitá, ovoce se sune směrem peckoviny, brusinky a šípky v sušené podobě, k tomu linka kořenitosti, mineralita, přesto vlastně stále ještě svěží a energické. Chuť vůni dost kopíruje. Suché, středně plné s docela výraznou kyselinou, trochu divočejší, pěkně zakomponované dřevo, dobrá délka, tříslo spíš už dost uhlazené. Kořenitost, šípky, mineralita. Má to charakter a „to něco“, jistou svéráznou eleganci, a výborně se pije. Je jasné, co je to za odrůdu, má to takový severštější charakter a dost mne baví. Cena zhruba 350 kaček.