Zajímavosti z Itálie

Minulý týden jsem si absolvoval hned tři degustace italských vín a další mne teď čekají, letošek očividně půjde tímhle směrem ještě více než rok loňský (nejen ochutnávkami), kdy převaha Francie a dalších mých nejoblíbenějších zemí původu zdaleka nebyla tak výrazná. Doma tak zkoumám, co můžeme být v apelacích jako Offida či Falerio (a u odrůd Pecorino a Passerina se včera docela bavil a vína vypil více, než měl původně v úmyslu), na degustaci se zase nechal překvapit odrůdami Biancolella, Forastera, Gaglioppo či Garganegou připravenou ve stylu Amarone a mohl si pořádně protáhnout mozkové závity při přemýšlení, zda San Colombano je jen název místa, název apelace s jasnými pravidly, jméno konkrétní odrůdy populární v těchto místech či dokonce odrůda pěstovaná překvapivě někde úplně jinde… V tomhle směru je Itálie strašně zábavná a zároveň lehce depresivní, pokud z ní máte dělat zkoušky :-) Právě různé zajímavosti, ať už způsobem přípravy či odrůdami nebo něčím úplně jiným, a vína ne úplně profláklá, představila hodně zajímavá degustace od Popp víno, na tu se dneska mrkneme blíže.

Tenuta Valleselle Arnasi Pinot Grigio 2013 (IGP Delle Venezie, hranice s Alto Adige) zaujme neskutečně těžkou lahví, prázdná váží víc než běžné sedmičky plné. Stále čerstvý ale už zralejší projev, až lehce medový, hutnější, žlutě ovocný, něco minerality, Suché, středně plné, vyzrálé hrozno, žluté ovoce, docela nabušené. Ale dobré kyseliny a tak. Jako na zavínění dost slušné. Cena 318 Kč.

Od Croce di Febo z Montepulciana se chutnalo bio Somaio 2011 (IGT Bianco di Toscana, odrůdově Malvasia, Trebbiano a San Colombano, část několik měsíců ve starých barrique sudech, nefiltrováno). Tmavá barva do zlaté. Divočejší vůně, sevřenější, zemitost, trochu medu, hutnost, stará kdoulová marmeláda. Suché, plnější, trochu zemité, delší, lehce peckově svíravý konec, třísloviny, zajímavá stavba. Divočina, potřeboval bych na ni čas a víno hodně vzduchu. Cena 288 Kč.

Následovala Tenuta Giardini Arimei (aka uskupení Fratelli Muratori) a Pietra Brox 2008 ze zterasovaných vinic Ischie (Ischia Bianco DOC, odrůdy Biancolella, Forastera a Fiano, částečně macerace se slupkami v obnovených nádržích vytesaných do kamene a část v nerezu, zrání ve velkých dřevěných sudech). Výrazná barva do zlaté, už hodně nazrálé, med, bylinky. Suché, výrazné a nazrálé i v chuti, dobrá kyselina a délka, vyvážené, poměrně vrstevnaté a zajímavé a netradiční. Vůně poněkud unavenější, ale chuť stále fajn. Za 270 Kč dobrá zkušenost.

Vigneti Villabella Villa Cordevigo Bianco 2009 (Bianco Veronese IGT, zajímavý statek v kopcích nad jezerem Garda, primárně Garganega vedená na pergolách a k tomu dle ročníku menší podíl Sauvignon Blanc, hrozny po sběru ponechány několik týdnů sesychat, částečně kontakt moštu se slupkami, fermentace za řízené teploty nejprve v nerezu a pak dokončena včetně malolaktiky ve velkých dřevěných sudech). Tmavá barva, do zlaté. Hutnější intenzivní vůně ale ne přehnaně aromatické, medovost, mírně těkavka, sladké žluté ovoce, máslo na toastu, něco bylinek, nazrálejší, evokuje spíše sladké víno. V chuti plné, výrazné, hutnější ale ne sladké, koncentrované, s dotykem třísloviny, delší a bohaté. Sladké ovoce, nabušené, ale má i kyseliny a vyváženost. Na mne trochu obluda, ale sakra efektní a nadchne davy. Značně limitované množství, 564 Kč.

Tenuta Iuzzolini Donna Giovanna Cru Vendemia Tardiva 2010 pochází z Cirò, z Kalábrie (IGT Calabria, pozdní sběr hroznů Greco Bianco, školeno půl roku ve francouzských dubových sudech). Hutnější tmavá barva, zlatá až lehce měděná. Zajímavá složitější vůně, sušené hrušky, citrusy, složitější bohatší, káva, decentně kořenité, hutnější ale neutahaná. V chuti lehce cukr ale i dobrá kyselina, bohatší, strukturované, delší dochuť, netradiční, skvělé! Elegance i při dost důrazném projevu. Bavilo velmi. Cena 498 Kč.

Tenuta Iuzzolini Cirò Rosato 2012 je základní růžovka téhož producenta (DOC Cirò, odrůda Gaglioppo, čistý nerez). Na rosé hodně tmavá barva, některé červené pinoty jsou světlejší. Poměrně dost intenzivní vůně, efektní sladší ovocná, přezrálá jahoda, hutnější, lehce kořenitá. Suché, výrazně sladce ovocné, důrazné, delší, chuťově bohaté ale nekomplikovaně přímé. Růžovka styl nabušenec :-)

O Tenuta Valleselle Ripa Magna Corvina 2012 jsem se zmiňoval ve starším článku, jde o typickou odrůdu pro Valpolicellu a Amarone, Corvina Veronse, ale zpracovanou samostatně. Temná hutná barva lehce do fialové. Intenzivní, vyzrálé, tmavě lesně ovocné, hutné, trochu džemové, kořenitost, tabák. Suché, hutnější, ale fajn kyseliny, o trochu uhlazenější a ne tak obludné jako ročník 2010, dobrý délka, „moderní“ nabušenec, uhlazené tříslo. Vlastně se to pije docela dobře. Zase ta extrémně těžká láhev. Cena 373 Kč a za ty prachy myslím příznivce stylu nadchne.

Odskok drobátko jinam bylo vinařství Girolamo Dorigo a jejich Refosco dal Peduncolo Rosso 2007 (Friuli Venezia Giulia, fermentace v nerezu a pak dva roky v dubových sudech, francouzské dřevo a malý podíl amerického). Obludně temná barva, prakticky neprůhledné, byť se známkami nazrávání. Vůně výrazná a věk se zde projevuje více, je pikantnější a mírně a živočišná, černé přezrálé třešně, moruše. Suché, intenzivní v chuti, bezva kyselina a stále dost tříslovin, trochu svírá a drhne. Delší, dobře strukturované, poměrně bohaté. Tmavá ovocitost, pikantnost, zajímavý kousek.

O Tenuta Rubbia al Colle (aka uskupení Fratelli Muratori) Rumpotino Barricoccio 2004 už jsem tu psal, jde víno ze staré vinice s několika desítkami různých typů Sangiovese v apelaci Val di Cornia Suvereto (s trochou odrůdy Ciliegiolo) školené ve vinařstvím patentovaných terakotových nádobách velikosti a tvaru klasického barrique sudu. Víno je bohatší a již poměrně dost nazrálé, peckoviny lehce do džemu, kořenitost, lehce zpocená kůže, vrstevnaté. Suché, šťavnaté s bezva kyselinou, pěkná struktura a délka, stále sladkost ovoce, jemnější a vlastně elegantní, seriózní, moc příjemné pití. Cena 440 Kč.

Croce di Febo Amore Mio Vino Nobile di Montepulciano Riserva 2010 je připraveno z bio hroznů samozřejmě odrůdy Prugnolo Gentile aka Sangiovese. Pomačkané jdou do francouzských dubových sudů (klasický barrique a pětistovky), kde probíhá fermentace a macerace. Zrání a malolaktika 30 měsíců v pětistovkách francouzských sudech a na závěr snad ve velkém sudu z třešňového dřeva. Poměrně dost tmavé v barvě, velmi čerstvá, mladistvá peckovinově ovocná vůně, syrovější projev dřeva. Šuché, šťavnatě ovocné s bezva kyselinou, čisté velmi dobře udělané klasické červené, dobrá délka a struktura, ale zatím celkově dost syrové a dřevěné. Veliký potenciál, otevřít znovu za pět let a uvidí se… Cena 990 Kč.

A další odskok úplně jinam s Tenuta Iuzzolini Maradea Cru Reserva 2006 (DOC Cirò Rosso Classico Superiore Riserva, odrůda Gaglioppo, školení přes rok v kalábrijských kaštanových sudech). Temné, již znatelně nazrálejší okraj. Vůně trochu divočejší, zralejší a pro mne netradiční, lehce florální, kyselejší ovocné, zajímavé. Suché, čisté, šťavnaté v chuti, poměrně lehké a přitom důrazné, spíše sladší až džemové ovoce, dobrá délka, seriózní, uhlazenější tříslo, strukturované. Za pozornost stojí. Cena 585 Kč.

Cantine Sant'Agata Genesi Monferrato Rosso 2008 je směs odůd Barbera a Ruchè, ze sušených hroznů, delší macerace, fermentace ve velkém dřevě a zrání tři roky v malých barrique sudech. Poměrně tmavá barva, nazrálejší barva okraj. Intenzivní „starosvětská“ vůně, mix uleželého ovoce, výrazně oxidativní tóny, balsamico, exotické koření. Vysoký alkohol, suché, plné, koncentrované, bezva kyseliny, dobrá délka, složitější a trochu svérázné. Tohle není vína na popíjení, ale vyžaduje trochu větší soustředění. 850 Kč.

Cantine San Giorgio Lattanzio Negroamaro Salento 2011 z Apulie (Puglia) je víno temné, mladistvé, hutné, džemové, kořenité ve vůni a takové i v chuti, hutnější, suché, dobrá kyselina, hořká čokoláda, temné džemové ovoce, dlouhé. Nabušenec, ze kterého jsem měl ale takový trochu „průmyslový“ dojem. Jinak vinařství patří, stejně jako Tenuta Valleselle výše a následující Feudo di Santa Croce, do skupiny podniků rodiny Tinazzi. 320 Kč.

Feudo di Santa Croce Celebration LXXIV Primitivo di Manduria 2011 je další klasická odrůda Apulie, víno temné do fialové a hutné, až poněkud obludné, nabušené, koncentrované, džem, koření, hodně navoněné. A takové i v chuti, hutné, koncentrované do džemu a sušeného ovoce, ale kyseliny to má, sladkost ovoce, délka, čokoláda. Na mne až trochu neharmonické a přestřelené. Pro srovnání ročník 2010, přestože z čerstvě otevřené lahve a bez možnosti dýchat několik hodin, bylo víno zralejší, také velmi intenzivní ale zároveň s pocitově výraznější kyselinou a o něco vyváženější a strukturovanější, lépe pitelné. 338 Kč.