Staré Savennières, crémant a pinot z Makra

Tak trochu pokračuji ve vzpomínkových lahvích, tentokrát padl los na Château de Chamboureau Savennières Roche aux Moines „Cuvée d’Avant” 2002, tedy vyzrálý klasický Chenin Blanc z oblasti pro něj zaslíbené. Poprvé jsem o něm psal obšírně v červnu 2008, od té doby ho měl ještě několikrát a i další vína producenta (Stará Savennières s legendární Clos de La Coulée de Serrant, Parádní Chenin Blanc a prokletí ochutnávek, Dvakrát z nejhlubších částí sklepa, Savennières 1989). Tenkrát jsem ho vnímal jako výborné byť na mne trochu dražší pití, dnes ho má dovozce Domaine R&W za stejné peníze (nebo snad dokonce levněji, s daní za zhruba 430 Kč) a jako moc mi to už nepřijde :-) Kam tedy víno dospělo? Tmavá zlatá barva. Výrazná a efektní vůně, květový med, kořenitost, bylinkový čaj s medem a kořením, jemně minerální linka, pečené jablko, bohatší, neutahané. Plnější a silné v chuti, docela znát alkohol a dojem sladkosti, kyseliny dostatek, dlouhé doznívání pečeného jablka a lehká hořčina. Hutnější, zajímavé, koncentrované. Stále oslovuje.

Při úklidu ve sklepě jsem nečekaně narazil na láhev Veuve Ambal Crémant de Bourgogne Cuvée Or Brut. Seznam vín sice pravil, že bych láhev měl mít, ale tak nějak jsem to považoval za chybu vzniklou klasickým „vypilo se nečekaně po degustaci“ (včera jsem takhle se skupinou vínomilců zlikvidoval bublin tři lahve). A ono ne! Zakoupeno v březnu 2012 v supermarketu v Burgundsku za 7.95€, tenkrát byl kurz někde pod 25 Kč. O vinařství, je to docela gigant, už jsem tu psal. Momentálně zlaté cuvée už v nabídce nemají, ale vzhledem lahve a viněty to dost možná bude dnešní Blanc de Blanc, alespoň se tak i víno projevovalo. Po pravdě jsem od něj moc nečekal, tři roky ve sklepě a supermarketovka od velkoproducenta, ale… no… naslepo bych tipnul slušné Champagne. Světlejší žlutá barva, výrazné vytrvalé perlení spíše malých bublinek. Pěkná nazrála klasická vůně, výrazně citrusová a toastová, tóny žlutého ovoce, vanilka, minerální linka. Suché, s pěknou páteří kyseliny a dobrou stavbou, mineralita, toustovost, citrusy a lehce grepová hořčina v delší dochuti. Výtečně pitelné, seriózní, dost fajn.

A když jsme u toho Burgundska… vyzkoušel jsem teď láhev Frédéric Magnien Bourgogne Pinot Noir 2010, tedy základního regionálního červeného z velmi dobrého ročníku. Jde o nakupované hrozny, platí to pro všechna vína pod jménem Frédéric Magnien, ale Frédéric zároveň připravuje vína v rodinné firmě Michel Magnien a tam jde o čistě vlastní vinice. Tenhle pinot konkrétně pochází z vinic u Brochonu směrem na Gevrey-Chambertin a k tomu deklasifikovaných hroznů vesnického Chambolle-Musigny. Školeno ve starých sudech, lahvováno bez čiření a filtrace. Světlejší rubínová barva. Vůně stále hodně čerstvá, trochu ostřejší výrazně červeně peckovinová, evokuje tvrdší víno. V chuti suché, středně plné, výrazné kyseliny a skutečně trochu tvrdší projev, třešně, višně, decentně svíravé, dobrá délka, výborná pitelnost. Nic složitého, ale potěšilo a Burgundsko to bylo. Cena 350 kaček v Makru. Jako představoval bych si cenu o sto pade nižší a pil bych tohle víno častěji. Ale… je to Burgundsko, bohužel :-)