Mám rád nadšenecké projekty, které vznikají především z touhy něco vytvořit, předat dál, podělit se s ostatními, předat jim kousek své záliby. Finanční stránka věci u nich jde stranou, nejsou motivovány touhou po zisku a je to na nich vidět. Takovým je i splněný sen Pavla Jelena, vínomilce kterému vděčím za mnohé a bez kterého by určitě můj vztah k vínu vypadal jinak, Atlas vinic českých. Pokud znáte jeho viniční práci na portálu O Víně, pak víte, s jakou pečlivostí se tématu věnuje. Opakovaně jsem nechápal, kolik energie a času (a inkoustu) věnuje do překreslování map jednotlivých obcí, získávání detailních informací a jejich katalogizování, a s nadšením poslouchal zapálené vyprávění o tom či onom svahu, který je výjimečný terénním zářezem a proto už v minulosti byl… :-) Naopak chápu Pavlovu touhu všechno si vyřešit sám a mít plnou kontrolu nad výsledkem (ostatně tohle je jeden z důvodů, proč vypadá tenhle blog jak vypadá a proč jsem spoustu vinných nápadu nerealizoval… nebyl čas, nezvládal jsem udělat ideálně sám a raději se na to vykašlal). I proto, a protože se na výsledek už opravdu moc těším, si rozhodně jeden výtisk pořídím. Jen více podobných nadšenců a domácí vinná scéna bude lepším místem!
Oborová soutěž Vinařství roku, pořádaná již šestým rokem Svazem vinařů ČR, má výsledky pro rok 2014. Vítězem se stalo Château Valtice – Vinné sklepy Valtice. To uspělo v kategorii „velké vinařství“ a je uváděno coby absolutní vítěz soutěže. V kategorii „střední vinařství“ se na prvním místě umístilo Žernosecké vinařství a pro „malé vinařství“ putuje cena do Vinařství Špalek. Cenu veřejnosti si odneslo Zemědělské družstvo Sedlec u Mikulova, za celoživotní přínos byl oceněn pedagog a autor četných vinohradnických knih Ing. Drahomír Míša. Enologem roku se stal a z pobytu za oceánem vzkázal „Je to pecka, už jsem to nečekal. Jsem šťastný jak sviňa.“ Filip Mlýnek. Ocenění za kvalitní novinářskou práci týkající se vinařství v ČR si odnáší redaktor brněnské ČTK Filip Vrána, za vinnou publikační činnost pak Miloš Michlovský. Pro zájemce tisková zpráva.
Nejsem úplně velkým příznivcem bodování vín, resp. toho, jakým způsobem je obvykle využíváno. Kniha jednoho autora, ve které najdete několik tisíc bodovaných vín, dává celkem dobrou představu o autorově vkusu a jak vnímá kvalitu jednotlivých vzorků. Ale číslo vytržené z podobného kontextu někde v regálu vinotéky je spíš o ničem. Ještě chladnější vztah mám k bodování celých ročníků. Ale… někdy se prostě tyhle žebříčky hodí, hlavně při spontánním nákupu z oblastí, kde se tolik neorientujete. Vlastně to píšu jen proto, abych mohl odkázat na aktualizované ročníkové bodování Billa Nansona pro Burgundsko. Má to zajímavě zpracováno, jeho systém se mi vlastně docela líbí.
A na závěr něco k tématu prodeje vína jen v obalech určených ke koncové spotřebě, které nás u zahraniční sudovky asi čeká. Umíte znovu naplnit bag-in-box a víte, kolikrát to spolehlivě jde? :-) Na příštím zasedání ohledně boje proti podvodným vínům očekávám téma kolkování bagů a také nálepek přes šroubovací uzávěry dvoulitrových PETek :-)