Otevřel jsem láhev Weingut Reuter-Dusemund Riesling „aus dem Schieferberg“ 2014, mladé suché jakostky z Mosely (obec Brauneberg, trochu starší keře, nerez, víno pod šroubem). Čerstvé, trochu redukce ale odvětrá, ovocnost do jablka, něco minerality, přímé, čerstvé. Suché, čisté, výrazná krásná kyselina a slušná délka, květinovost a ovoce do jablka, živé. Nic složitého, ale pije se jak limonáda, ideální na jen tak zapíjení nebo coby refresh po sportu místo piva :o) Od stejného vinaře jsem zkoušel i Riesling Blau Schiefer Brauneberger Juffer 2013 Spätlese trocken (specifická poloha s modrou břidlicí, starší keře, snad velké dřevěné sudy, uzavřeno korkem). Čerstvé, mladé ale lehce medovost, sladší žlutá ovocnost, mineralita, až překvapivě aromatické. Suché, šťavnaté, bezvadné kyseliny a pitelnost, dobrá délka, grep včetně lehké nahořklosti v závěru, strukturovanější než jakostka výše. Opět dobrá pitelnost, nic složitého ale fajn. Oba vzorky od Vino7, první za sto pade a druhý dvě stovky. Tak dobré jako pravokořenný Rebenhof od nich to nebylo, ale obě vína jsem vypil s chutí :-)
A přesuneme se o zemi dál, ve sklence mi skončil Marcel Deiss Riesling 2012, tedy základní rýňák od jednoho z top vinařů Alsaska a nejslavnějších biodynamiků, psal jsem o něm už docela dávno (+ něco později o dalším ryzlinku). Klasická protáhlá láhev, kovová záklopka, velmi kvalitní dlouhý celokorek. Tmavší efektní nazlatlá barva. Výraznější hutnější aroma, již do medových tónů, bylinky, podběl, lehce citrusy, minerální podtón a zemitější linka, podhoubí. Suché, i přes 12.5 % alkoholu plnější, dobrá kyselina ale celek spíše kulatější, tučnější, hebčí. Jednotlivé složky spíše jemně, solidní stavba a délka, nic složitého ale charakterní zajímavé pití vyžadující trochu soustředění. Na základní ryzlink dost dobré, ale bohužel cena také není zrovna základní (a měla by být o dvě stovky nižší) :-) Deiss bývá obecně takový hutnější a kulatější, ale i přesto jsem po pravdě čekal od docela mladého ryzlinku přeci jen trochu čerstvější, energičtější projev.
Téma ryzlinku mi připomnělo, že před pár dny se na mapě „apelací“ v ČR objevila další, VOC Valtice. Tohle VOC je omezeno na dvě odrůdy, Sylvánské zelené a Ryzlink rýnský, a směsi z nich. Zatím je ve sdružení pět vinařů – Moravíno Valtice, Château Valtice (Vinné sklepy Valtice), Střední vinařská škola Valtice, Vinařství Petr Procházka a Vinařství Ing. Jiří Kopeček. Tak se budu těšit, co unikátního a terroirového přinesou. Je teda fakt, že základní sylván za pár korun od Château Valtice býval fajn pití a tak nějak z šedivého uni průměru dost vybočoval, takže jistou naději v tom vidím. Trošku se jen obávám, že běžný zákazník z těch VOC zatím moc moudrý není. Ale třeba k edukaci pomohou projekty jako VinVin, před pár týdny otevřená vinotéka a vinný bar na Olšanském náměstí v Praze, který se specializuje na vína z VOC Znojmo.
