Před nějakou dobou se mi ozval spolumajitel sítě vinoték Víno&Destiláty s polemikou na téma medaile na lahvích, jejich významu a efektu na našem trhu, jako reakci na některé články co jsem k tomu psal. Jelikož významně spolupracují s vinařstvím Josef Dufek (web), pro mne jeden z příkladů občasného až nevkusného olepování lahví, a protože si všiml mého zájmu o bubliny, nabídl mi od Dufka pár vzorků. Nakonec nejen šumivek, ale i pár zajímavějších bílých vín, s medailemi i bez nich :-) Ta mne teprve čekají, ale bubliny jsem projet zvládl. Základem Dufkových bublin jsou jejich tichá vína, která jsou dále zpracována a zrají v sektárně Szigeti v rakouském Golsu (od nich mám také degustační sadu), jde o klasickou druhotnou fermentaci přímo v lahvi. Na kalech jsou a další ročníky budou nejméně osmnáct měsíců, což je i případ vín níže hodnocených (degoržování v prosinci 2014), ale není odstřelena celá šarže najednou a stejná vína tam leží i nadále a další část bude odstřelena až letos v zimě se zráním měsíců třicet.
Vína mají efektní ambaláž v lahvi à la Krug či Muré, na stole se rozhodně neztratí, u obou je maloobchodní cena 349 Kč. Zkoušel jsem Vinařství Dufek Ryzlink vlašský 2012 Brut (viniční trať Tabule, obec Svatobořice - Mistřín). Tmavší nazlátlá barva, slušní perlení menších až středních bublinek. Výrazná, zralejší hutnější aromatika, zralé hrozny, sušené ovoce, lehce kořenitost a medové tóny. V chuti suché, plné, výrazné, kulatější a hutnější, důrazné, pocitově sladší než má reálně zbytkového cukru i díky vyššímu alkoholu. Vinařství Dufek Veltlínské zelené 2012 Brut Nature má opět nazlátlou barvu a výraznější perlení menších až středních bublinek. Důraznější zralejší teplejší vůně, med, žluté ovoce, zralé jablko a decentní květinová linka. Suché, plnější, ovocné, brut nature jen těžko odhadnout díky vyššímu alkoholu a celkové zralosti vína, teplejší závěr. Efektní, ale pro mne coby milovníka klasických šampaňských a crémantů takové trochu utahané, chybí tomu lehkost a svěžest kterou čekám. Jinak řečeno jsou to tak trochu bubliny pro ty, kterým vadí řízné kyseliny, spíše důraznější hutnější bílá co zároveň šumí (a v tomto ohledu jsou technicky zpracovaná perfektně). Dovedu si dobře představit, že podstatnou část příbuzenstva, kterou moji oblíbenci ve sklence asi drobátko trápí, by tohle oslovilo mnohem více.
Z obou těch vín je zřejmé, že vznikla z více či méně náhlého popudu „jdeme do bublin“ a bylo na ně použito již vlastně hotové tiché bílé víno, které by bez problémů mohlo jít do lahve a na trh. Jenže tak základ pro opravdu skvělé bubliny prakticky nikdy nevypadá, typické „vin clair“ by chtěl pít málokdo a i jejich degustace ve větším množství je náročný počin :-) Uvidíme, jak se předvedou ročníky 2013 a novější, kde vinařství snad už připravovalo některá základní vína s vědomím, že půjdou na bubliny.
