Jedna z nejlépe investovaných pětistovek v poslední době byla degustace moselských ryzlinků, kterou pořádala společnost OHMS. Připravili si 20+ vzorků, část z mladého ročníku 2013 a k tomu něco starších kousků stejných vinařství na srovnání, nejstarší víno bylo tentokrát z roku 1999. A nešlo o vína od žádných ořezávátek, ale první moselskou ligu, jména jako Fritz Haag, Grans Fassian, Schloss Lieser a Reinhold Haart. Budu se jim určitě věnovat i v budoucnu u jednotlivých lahví, dneska jen tak letem světem co mne zaujalo nejvíc.
Z vinařství Fritz Haag mne bavil hned úvodní Brauneberger Riesling (Spätlese) trocken 2013 s pěknou ovocností do meruňky a pomela, parádní kyselinou, mineralitou, délkou a pitelností. Určitě o něco zajímavější a komplexnější víno než Fritz Haag Riesling 2013, momentálně ještě trochu zaprděný a sevřenější, ale se slušnou ovocností, přístupný, dobře pitelný s decentním cukrem a pořádnou dávkou kyseliny. Brauneberger Riesling (Kabinett) 2009 Trocken byl trošku zvláštní a v nějaké hloupé vývojové fázi, ale Brauneberger Juffer Sonnenuhr Riesling Spätlese 2010 mne nadchnul, nádherná klasická již nazrávající záležitost, s medovými a bylinkovými tóny, koncentrovaná, trochu petrolej, výrazný hutnější chuť s cukrem a špičkovou kyselinou, dlouhé, strukturované. Tohle musí ještě zrát a až sladkost trochu opadne, bude fantastické. Na srovnání Brauneberger Juffer Sonnenuhr Riesling Auslese 2004 působil aromaticky až nečekaně mladistvě, citrusově, byť i u něj nastupoval med a bylinky. V chuti sladké ovšem kyselina nechybí, hebké, bohaté, strukturované, dlouhé. Klasika. Brauneberger Juffer Riesling Kabinett 2003 z horkého ročníku překvapil vlastně relativně jemnější vůní, minerálním projevem, dobrou kyselinou a délkou, čekal jsem něco hodně zakulaceného.
U Grans Fassian jsme začali novým ročníkem nejprodávanějšího vína u OHMS, Mineralschiefer Riesling trocken 2013. Velmi čerstvé, energické víno, aromaticky do zeleného jablka, suché, přímé s bezvadnou kyselinou, minerální, pěkně pitelné. Na srovnání Mineralschiefer Riesling trocken 2009 z magnum lahve stále čerstvý, s dotykem petroleje a lehce divočejších tónů, minerální, suchý, živý, dobře dlouhý, stále v bezva kondici a parádně pitelný. Alte Reben ´L´ Riesling dry 2013 je vlastně výběrová varianta předchozího vína ze starších keřů a pozdější sklizně, ve vůni sladší ovocnost, citrusy, ale zároveň zatím trochu sevřená a potřebuje více času, plnější a krásně minerální v chuti, strukturované, bezva kyselina, lehce nahořklá pomelo kůra v dochuti, bezva pitelnost. Tohle ještě bude skvělé. Catherina Riesling feinherb 2013 výraznější sladší ovocnější styl ve vůni, žluté ovoce, tropiko, pěkná ovocná chuť s trochou cukru ale vyváženo kyselinou, dobře postavené a pitelné, slušná délka, uhlazený kousek. A na závěr proti sobě Trittenheimer Apotheke Riesling Auslese v ročnících 2005 a 1999. Mladší varianta je nádherná již trochu nazrálejší ryzlinková klasika, intenzivní a koncentrovaná, medová, bylinková, sladká ale se šťavnatou kyselinou, moc fajn pití. Starší kousek byl o něco uhlazenější, s ustupující sladkostí, bezva kyselinou, ale měl jsem u něj pocit, že ve vůni trochu zazlobil korek. Od Grans Fassian stál za pozornost i welcome drink v podobě Riesling Sekt Brut 2010 s velmi pěkným vytrvalým perlením, aromatikou do zralého jablka, suchý s parádní velmi výraznou kyselinou, šťavnatý, minerální, skvěle pitelný. Mňam.
U vinařství Schloss Lieser to bylo trochu náročnější. Lieser Riesling Kabinett trocken 2013 již začínal naznačovat nějaké to ovoce ve vůni a pěknou mineralitu, ale zatím se o slovo dost hlásit i takový ten reduktivní smrádek a síra. V chuti štíhlejší, tvrdší a přísné, mladičké, slušně postavené. Nutně potřebuje zrát. Lieser Riesling Spätlese trocken 2013 je na tom ještě hůř co se připravenosti k pití týče, je to víno důraznější a plnější než předchozí vzorek, strukturovanější, s hodně výraznou kyselinou a docela dlouhé, ale ve vůni je ten „záprd“ zatím strašně výrazný. Schloss Lieser Riesling 2013 byl připravenější, pěkně ovocný ve vůni, s trochou zbytkového cukru a parádní kyselinou, poměrně dlouhý ale spíše jednoduše postavený. Brauneberger Juffer Sonnenuhr Riesling Spätlese 2008 působil stále hodně čerstvým dojmem, intenzivní, minerální, trochu divočejší a stále ještě mírně zaprděný. Sladší v chuti ovšem se skvělou kyselinou, strukturované, delší, efektní, velmi pěkné víno. V klidu bych nechal ještě hezkých pár let zrát. Ročníkové srovnání Lieser Niederberg Helden Riesling Spätlese 2010 a 2004 úplně nevyšlo, čtyřka byla přihozena spíš pro zajímavost a šlo o dlouho otevřenou a velmi naoxidovanou láhev. Desítka byla vyzrálá do bylinkových tónů, s pěkně postavenou bohatší chutí s výraznou kyselinou, hodně slušná.
Reinhold Haart Mosel Riesling Trocken 2013 byla v aromatice hodně reduktivní a ještě zaprděný, přísný, čerstvý s citrusovými tóny. V chuti ovocné, mladičké, s pěknou kyselinou, minerální, velmi dobře pitelné, delší a hezky postavené. Chce rozdýchat nebo mu dát čas se uklidnit v lahvi a bude to výborný ryzlink. Piesporter Grafenberg Riesling Kabinett 2013 v aromatice dost divoký, reduktivně zaprděný, v chuti výraznější cukr ale bezva kyselina, efektně ovocné, dobrá délka ale docela jednoduše postavené, vlastně. A nutně potřebuje se rozležet a rozdýchat. Piesporter Riesling 2005 jsem měl opět podezření na mírný korek nad celkem fajn sladším ryzlinkem s trochu připečenou karamelovou dochutí.
Kdybych měl zvolit jen jedno vinařství z těch čtyř, a ostatně tato otázka od dovozce na závěr degustace padla, asi by to byl Fritz Haag. Grans Fassian o prvenství bojovalo více než statečně a z poznámek vychází skoro lépe, ale u Haaga mi prostě trochu víc bušilo srdce :-) Schloss Lieser je velmi zajímavý producent, ale u třináctek to byl aromaticky zatím poněkud boj. Což lze říct i o vinařství Reinhold Haart, který navíc utrpěl menším počtem vzorků a měl to oproti ostatním těžší. Mimochodem další degustaci (Grans Fassian a Reinhold Haart) dělá OHMS ve Vinografu už tento čtvrtek.
