Včerejší den byl vinně poměrně náročný a načerpal jsem materiál nejméně na tři články, můžete se těšit na růžovky, družstevní Alto Adige i naturální Španělsko. Možná trochu paradoxně se mi dneska chce nejvíc napsat o víně, kterého jsem si dal sklenku k večeři při čekání na začátek poslední degustace. Arianna Occhipinti (web, bezva profil na stránkách dovozce), tedy více než sympatická bio(dynamická) vinařka ze Sicílie, a její základní červené, SP68 ročníku 2013. Směska odrůd Frappato a známějšího Nero d’Avola, spontánní fermentace a delší macerace na slupkách, školení půl roku čistě v nerezu a lahvováno bez filtrace. Psal jsem o bílém ze stejné řady a také naprosto geniálním Il Frappato, dnes tedy další díl skládačky.
Víno má dost tmavou barva s tónem do fialové, ale nic vyloženě hlubokého neprůhledného to není. Vůně je bezva. Čerstvá, přirozená ovocná vůně, kde se mísí tmavší ovoce a důraz Nero d’Avola s jemnější ovocností Frappata. Vykukuje z toho lesní ovoce v kombinaci s bylinkami a taky pytlíkem čaje „lesní směs“, čerstvý černý čaj a sušené ovocem, jemná mineralita. Suché, šťavnaté, vlastně docela lehké v chuti ale nepostrádá důraz, docela výrazné třísloviny a svíravost, čistota, pěkná stavba, parádní pitelnost, ovocnost, dobrá délka, přístupné, krásně pitelné, s fajn kyselinou. Tohle mne baví. Dovozce za něj chce pětistovku, což teda už není málo. Ale láhev bych toho vypil s chutí :-)
K vínu, bez snahy o párování (prostě jsem si dal víno, na které měl zrovna chuť, a totéž platilo i o jídle… někdy je takový výsledek lepší, než zbytečně složitě kombinovat), jsem zblajznul výborné kuře s nudlemi a paprikovou omáčkou a potvrdil si, že Vinograf je rozhodně doporučeníhodný podnik :-)