Už je to skoro rok co jsem tu psal o hlavním víně Château du Moulin-à-Vent ročníku 2010 a tentokrát se mi do sklenek, opět díky bedýnkám dovozce Dvě deci, dostal Moulin-à-Vent 2011. Tedy nový ročník téhož. Beaujolais mělo tři skvělé ročníky za sebou, počínaje dnes již legendárním koncentrovaným rokem 2009, přes skvělý a stylově naprosto odlišný šťavnatě ovocný (a pro Beaujolais projevem o dost typičtější a řekněme klasický) 2010 a podobně povedený energický seriózní a o chlup méně přístupný 2011 (pořadí 10/11 se bude v hodnoceních lišit dle vkusu média). Řadu přerušila o trochu slabší dvanáctka, ale dnes jsme ještě o rok zpět.
Burgundská láhev, elegantní viněta, kovová záklopka a kvalitní celokorek. Barva tmavší, fialový tón, ale ne vyloženě hutné. Příjemně červeně až tmavě ovocné, peckoviny, lehce kořenité, pryskyřice, decentně toastované dřevo. V chuti suché, bezva šťavnaté díky kyselině, velmi dobře postavené, peckovinově ovocné, strukturované a dobře pitelné serióznější červené, dobrá délka, pěkné jemnější třísloviny, vliv dřeva. Desítka byla o něco opulentnější, tohle je o něco tvrdší, ještě by potřebovalo zrát a bude výtečné. Navíc vliv dřeva, ač znatelný, není tak výrazný a baví mne to vlastně asi o trochu více.
V Enoteca Aroma jsem nedávno zakoupil láhev Život Teče 2012 ze srbského vinařství Zvonko Bogdan (web). Což je naprosto očividně projekt „nebudeme šetřit vůbec na ničem“ (z mého pohledu je třeba ten barák poněkud nevkusný, ale co už). Tahle láhev je v červeném řekněme jejich druhé víno (to první se jmenuje Cuvée No.1 a nebál bych se ho stavět proti moderním supertoskáncům, třeba), odrůdově Merlot, Cabernet Franc a Frankovka s jasným vlivem školení v dubových sudech. Bordó láhev, tlustá kovová záklopka, celokorek. Tmavá granátová barva. Intenzivní, tmavě ovocné ve vůni, vypálené dřevo, černý rybíz, efektní. Slušně plné v chuti, opět efektně ovocné s výraznějším tóny dřeva, ale velmi dobrou kyselinou a stavbou, tříslo sladké a měkké byť výrazné, vyšší alkohol vůbec neruší. Ve výsledku se to pije dost dobře. Pro mne klasická ukázka skvěle vyrobeného „drahého“ červeného vína (stojí 480 Kč, v tomto ohledu vlastně méně než by mohlo), u kterého ale těžko odhadovat co a odkud to je. Z Prague Wine Trophy si odneslo Prague Premium Gold medaili :-)
