Zrovna jsem si dočetl hezký zápisek Jamieho Gooda na téma degustačních poznámek a komentáře k němu, takže se rovnou podělím o pár svých irelevantních zápisků :-) Nedávno jsem tu psal o základním červeném od rodiny Perrinů z údolí Rhôny, červené staré farmě z Ventoux, a nyní měl možnost ochutnat další z jejich levnějších vín (stále jsme v zóně pod dvě stovky snad, u Domaine R&W). Pro tuto řadu používají vlastní hrozny z jihu regionu (včetně apelací Châteauneuf-du-Pape a Gigondas), ne nákup, a navíc z certifikované bioprodukce. Bílé je odrůdově Marsanne a Roussanne zhruba ve stejném poměru, ruční sběr, fermentace a ležení v neutrálních nádobách, jméno víno nese po jejich restauraci v Gigondas. Famille Perrin L'Oustalet Blanc 2014 citronová žlutá barva, čerstvá a poměrně výrazná aromatika, žlutá ovocnost, meloun, ale zároveň květinové až bylinkové tóny, dotyk minerality, pocitové tučnější styl. Suché, středně plné, zakulacené a hladší, ale s dobrou kyselinou a neutahané, pěkná délka, čistota, sympatické víno na kterém něco je a nechybí mu určitě zajímavost. Proč ne!
Taky se mi doma sešla, od dvou různých zdrojů, série vzorků od relativně nového slovinského vinařství Zlati Grič. Web mají i v češtině (momentálně za nimi snad i někdo odsud stojí, takže předpokládám, že to jméno uslyšíte), takže si můžete počíst, projekt je mimo jiné… ukázkou kreativního využití evropských dotací. Ale co už. Vína mi přišla jako technicky precizně vyrobené nerezovky, čisté, vlastně dobře pitelné a osvěžující. Což není málo, ale taky nic výjimečného. Nejvíc mi sedla růžovka z frankovky ročníku 2014, barvy bledé růžové, jemně červeně ovocné ve vůni, suché, lehčí, svěží, s výraznou kyselinou, letní. A fajn byl Sauvignon 2014, s čerstvou energickou zelenější vůní, limetka, travnatost, nezralý angrešt, od vůně řízné, čisté, suché, šťavnaté, lehčí až středně plné, výrazná ale ne ostrá kyselina. Osvěžující pití do veder.
Čím se v létě osvěžujete vy?