Včera mne velmi pobavil začátek článku s ryzlinkovými doporučeními, dovolím si volný překlad: „Ze zákona je každý vínopsavec alespoň jednou ročně povinen žádat své čtenáře, aby ocenili a dozvěděli se něco o ryzlincích z Německa. Dělám to už dvacet let, stejně jako každý další v byznyse, ale pokrok veškerý žádný.“ Já to dělám zhruba poloviční dobu a pokroky také veškeré žádné. Přesvědčení ryzlinkofilové zůstávají přesvědčenými a ti ostatní… inu… jejich chyba :-) Dnes se mrkneme na dvě fajn vína označená jako „feinherb“, což je velmi zajímavá kategorie vín, jelikož není v německém vinařském zákoně definována a přesto je široce užívána.
K tématu vyšel nedávno dost povedený text vylepšený ještě skvělými komentáři (hlavně od Davida Schildknechta), vřele doporučuji k prostudování. Feinherb je někdy vnímám jako alternativa pro termín halbtrocken, polosuché, který poněkud ztratil na oblíbenosti. Feinherb mohou být ryzlinky de iure už ne suché, ale pocitově stále ještě ano, stejně jako vína s již výraznou sladkostí analyticky značně nad rámec polosuchého a spíše v zóně, která by ještě v šedesátých letech znamenala víno sladké. Termín je to tedy hodně „elastický“, když použiju obrat z článku výše, a nejsem si úplně jistý, zda je to dobře. Ovšem v kombinaci s výrazně větší vyzrálosti hroznů u ryzlinků od Mosely a okolí, a výrazného stylistického posunu kabinetů a pozdních sběrů za posledních pár desítek let, je jeden další nedefinovaný výraz už jen detail :-) Osobně má polosuché ryzlinky rád, jako u jedná z mála odrůd mi tam totiž pár gramů cukru na vyvážení výrazných kyselin sedí, a feinherb varianty zkouším s velkou chutí.
Weingut Toni Jost 2013 Bacharacher Riesling Kabinett feinherb má citronovou barvu a krásně svěží, čistou, slinosbíhavou čerstvou vůni, pikantnější, lehce kouřovost, mineralita, citrusy a až exotické ovoce. V chuti pocitově spíše sušší díky vysoké kyselině, ale jisté zaoblení cukrem je patrné, pěkně postavé, živé, lehčího střihu, dokonale pitelné. Mňam. Takhle v létě láhev na posezení :-) Vozí Vinonaut.
Weingut M. Schömann 2013 Devon Riesling feinherb výrazná tmavší barva až do zlatého tónů. Intenzivní, sladce ovocná vůně, něco minerality, kouřovost, ale dominuje zralé tropiko, tóny až jako kokos, dost exotické. V chuti nasládlé, ovocné, výrazné, hutnější, zakulacené ale se solidní kyselinou, delší, krémovější styl. Pil jsem v noci na balkoně s knížkou, v době kdy už odporné vedro trochu opadalo, a docela si to užíval. Zajímavé srovnání je s trocken variantou stejného vína, která od klasické Mosely dost vybočuje oxidativnějším štychem a netradiční stavbou, rozhodně stojí za pozornost. Už jsem tu o jednom jeho víně psal. Vozí Vino7.
