Včera se v Sýrárně na Jiřáku konala další z ochutnávek Jiřího Hrona, tématem bylo tentokrát Alsasko. Ryzlinky si nechám třeba někdy na příště, vlastně mne o chlup více zaujal „základní“ set před nimi. A především jedno víno úplně nadchlo. Ale popořádku, začneme mladou růžovkou. Vinařství Clément Weck & Fils z Gueberschwihru, D'R Rossarot Pinot Noir Rosé 2014. Světlerůžové, čerstvé, jemně ovocné ve vůni, minerální, čisté, trochu kulatější, s dobrou kyselinou, decentně krémové, ovocné do drobných červených plodů, slušně dlouhé, fajn vyvážené víno. U dalších vzorků bych pak docela často musel opakovat výraz uměřenost, o vínech tohoto typu jsem se tu už rozepsal dříve. Domaine Henri Florence et Fils z Ammerschwihru a jejich Edelzwicker 2013 je praktická ukázka. Odrůdově 70 % Chasselas aka Chrupka a 30 % Sylvaner. Citronová světlejší barva. Pěkná, trochu listnatě lesní vůně, jen jemně ovocná. Suché, čisté, jemně zakulacené s dobrou kyselinou, decentní ovocnost, listnatost, dotyk žlutého ovoce a minerality, příjemné nepodbízivé a krásně vyvážené pití. Tohle bych si dovedl doma představit s radostí.
O vinařství Joseph Moellinger z Wettolsheimu jsem tu psal už dříve, tentokrát byl ve sklence Sylvaner Cuvée Spéciale 2013. Světlá citronová barva. Jemnější, poměrně elegantní vůně, nepodbízivá. Suché, čisté, šťavnaté, vyvážené, výtečná kyselina až lehce do citrusové, dobrá délka, lehčí až střední tělo, fajn dochuť, pitelnost. Zlatá medaile z Colmaru, jestli na tyhle věci hrajete, je příjemné překvapení a bonus navíc. Ročník 2013 je v Alsasku vůbec docela zajímavý, kdo to sklidil včas má vína lehčího tvrdšího střihu a dost mi vyhovují. Ale popojedeme. Domaine Mittnacht-Klack z Riquewihru a Sylvaner 2013. Čerstvé ve vůni, trochu zemitost a herbálnost, listnatost, trošku divočejší a přitom šroubovým uzávěrem by člověk trošku čekal ten nejmodernější projev z degustace :-) Suché, čisté, dobrá kyselina, přímé, pitelné, lehčí až střední tělo, dobrá délka, šťavnatost. Osvěžují, dobře pitelné víno.
No a na závěr vzorek, který mne nadchnul. O biodynamickém podniku Domaine Dirler-Cadé z Bergholtzu jsem tu psal už několikrát, jde bezesporu o jednu ze špiček Alsaska. Na ochutnání byl jejich Sylvaner Vieilles Vignes 2013. Což je víno, které mi prostě sedlo, což vždycky vyústí v poněkud nepřenosné blouznění mimo tradiční degustační poznámky. Tohle je pro mne takový ten typ na první pohled nenápadné osoby, slušně oblečené, s obličejem co na první pohled nijak zvlášť nezaujme, ale přeci jen máte takový vágní pocit, že na nich bude něco zajímavého. Pak prohodíte pár slov a je to tam, prostě si okamžitě uvědomíte, že jedete na stejné vlně a budete si rozumět a chtít se vidět znovu. Tohle víno má jemnější, složitější vůni, chce docela vzduch než se rozvine. Ve vůni se mísí decentní listnatost s trochou ovocnosti, je tam zajímavý až mátová linka, jasná mineralita, vše hezky zapracované, zajímavé, nijak se nevnucuje ale prostě „to“ tam je. V chuti středně plné, zakulacené s dobrou kyselinou, vyvážené, velmi pěkně postavené s o dost zajímavější strukturou než předchozí vzorky, serióznější, minerální linka, dobrá délka. Bavilo velmi a rozhodně pár lahví zakoupím.
Ono teda už papírově je jasné, že to nebude žádné ořezávátko, hrozny pocházejí ze starých keřů na Grand Cru Saering a Kessler, v případě druhého jmenovaného dokonce z nejlepší části vinice zvané Heisse Wanne (velmi teplá poloha, ryzlinky odsud bývají hodně opulentní). Psal jsem si včera s kamarádem, který vína chutnal nějakou dobu po mně, a tohle víno mu přišlo už hodně „nažehlené, purifikované“, více ocenil relativní divokost předchozích. Prostě každý to máme jinak, to je na víně krásný :-)
