Povedené veltlínské a mírně netypické Bordeaux

O vinařství Spielauer z Kamptalu už jsem se tu zmiňoval dříve, konkrétně to byla jejich oranžáda z ryzlinku a nesířený veltlín. Jako další z jejich vín, a bohužel i poslední v zásobách, jsem otevřel Grüner Veltliner Graf Regas 2011 Kamptal Reserve. Což je výběr hroznů z pozdní (listopad) sklizně, víno školené na kalech ve velkých dřevěných sudech. Uloženo v klasické protáhlé lahvi se šroubovým uzávěrem. Tmavší citronová barva. Efektní, bohatší výraznější vůně, citrusová kůra, mineralita, žluté až trochu tropické ovoce, krémovost, kouřovost, bílý pepř. Příliš nefunguje v úzké sklenici (ryzlinkovce), kterou bych na veltlín normálně bral, a mnohem zábavnější a komplexnější projev dává v široké „montrachetce“, sklenici na v sudu školená Chardonnay. V chuti suché, s velmi pěknou kyselinou, šťavnaté, krémovost, dřevo, poměrně výrazné, již nazrálé ale stále před vrcholem, dobrá délka. Moc fajn serióznější bílé. Za osm euro u vinaře naprostá paráda.

Nedávno jsem po dlouhé době psal o Bordeaux a o víkendu zase dvě otevřel. Jak si někdy nejsem úplně jist, proč jsem vlastně tu či onu láhev tenkrát kupoval, tak u Château La Bessane 2007 z Margaux si to pamatuji dost dobře. Poměrně malé vinařství, jen tři a půl hektaru, pod kontrolou Martine Cazeneuve z Château Paloumey. Nefiltrované, ročně jen 13 tisíc lahví. Trochu nečekaně krom francouzských sudů i desetina amerických, třetina nových, dohromady to v nich leží rok. Ale především na Margaux a vlastně Bordeaux obecně vysoký podíl dnes spíše „doplňkové“ odrůdy Petit Verdot, zde je jí dokonce celých 40 % a dále ve směsi najdete 30 % Cabernetu Sauvignon a 30 % Merlotu. Temná granátová barva, překvapivě málo známek zrání a to i ve vůni. Lesně ovocná vůně, borůvky, trochu pikantní, sevřené, výraznější dřevo, kořenitost, nutně potřebuje vzduch a čas. Postupně se přidává lékořice, černé olivy, je to dost zajímavé. V chuti středně plné, suché, výrazné kyseliny a šťavnatost, poměrně dost tříslovin, stále mladistvé, ale vyvážené, zajímavé, dobře pitelné. A myslím bude ještě dobře zrát. Ještě mám láhev a jsem rád :-)

Zatímco u poslední flašky Château Citran 2004 úplně nevím, zda ji ještě nechat ležet nebo co přesně s ní. Byl to přesně takový ten případ podivně vyzrálého vína, s již dost ustoupeným ale stále ještě znatelným tmavým ovocem, poměrně důrazným dřevem, s výrazným tříslem, ale celé takové „vyschlé“. Živost a ovocnost mladého vína nemá, ale takové ty pěkně nazrálé tóny ani uhlazené třísloviny taky ne. Není to úplně špatné, ale prostě neposkytovalo žádné větší potěšení. To je život a strasti archivace :-)