Stočil Müller Thurgau (vinice Pod lesem, Znojmo - Popice) do lahví. V podobě, jakou víno prostě v téhle době obvykle má, když se k němu člověk chová normálně. Je to nesířené, živé, ne úplně čiré, trochu divočejší, ale šťavnaté, voňavé a dokonale pitelné. Strašně zábavné. Ne, tohle víno nevydrží v lahvi do jara nebo déle, je určeno ke skladování v chladu a okamžitému vypití. A v téhle podobě opravdu poskytne asi nejpřesnější obrázek o mladém víně na počátku listopadu. Dobrá vinice má i „konvenčnější“ variantu s trochou muškátu a tramínu (a s dobře známou vinětou se spermiemi u hroznu), spontánně kvašeno a lahvováno s nějakou tou filtrací, taky zajímavější než typická svatomartinská produkce, a ideální na přímé srovnání s kalnou milerkou.
Nejedlík není s podobně připraveným vínem jediný, živé víno rovnou ze sudu stáčí více vinařů. V červené, růžové i bílé podobě ho má Milan Nestarec, Vinné sklepy Kutná Hora mají, krom klasické svatomartinské edice, i stejně lahvovaný biodynamický Solaris a Regent (v řadě vín s názvem Wine Punk, což mi nepřijde jako zvlášť šťastné, s ohledem na zavedeného Ondru Kopičku, který toto jméno používá už hezkých pár let). A samozřejmě mladá vína z tanku / sudu můžete ochutnat přímo ve vinařstvích. Nechci vás zrazovat od typických Svatomartinských, někdy je to docela solidní pití a nedávno mne fakt dostalo nefiltrované Svatovavřinecké 2012 lahvované jako Svatomartinské jen s 20 mg/l dodané síry od Vinselektu Michlovský, které bylo v perfektní kondici a vyloženě dobré. Ale v kontextu běžné produkce… prostě… mé srdce leží někde jinde :-)
