Tři kousky z Řecka

Detailně jedno téma nebo se rozkročit co nejvíce do šířky? Možná by bylo nejlepší se prostě věnovat svému milovanému pinotu a třebas frankovce co to jde a nezkoušet kraviny, které mne stejně osloví málokdy :-) Ale pak někde mimoděk ochutnáte Xinomavro, připravené úplně stejně ale ze čtyř různých vinic, každé odrážející konkrétní podmínky a hodně odlišné a všechna s jistou „pinotovou elegancí“… a najednou máte chuť zkoušet řecká vína. Co když vám něco zásadního uniká a právě tam jsou vína, která vám dokonale sednou, navíc za lepší prachy než Burgundsko? :-) Asi ne. Nepředpokládám, že tu o řeckých vínech kdykoliv budu moct psát alespoň trochu fundovaně, tolik prostoru jako produkci mých oblíbených apelací jim prostě dát nedokážu, ale sem tam odskok asi provedu. V pondělí jsem takhle utratil tisícovku za tři zajímavě vypadající lahve a v průběhu dvou večerů, včera navíc s hosty, je vypil.

Sáhl jsem po dvou vínech od Alpha Estate (Ktima Alpha, web) z regionu Florina, tedy severní části Řecka už poblíž hranic s Makedonií, moderního producenta poměrně dost vychvalovaného Jancis Robinson. Celá propagace, ambaláž (včetně „argentinských“ zkosených lahví) a tak jasně cílí na zahraniční trhy a lidi zvyklé na flašky z nového světa. Ale vypadá to, že mají opravdu slušná vína. A Xinomavro dokonce z pravokořenných výsadeb, což bylo samozřejmě další lákadlo. Vyzkoušel jsem ale i bílé. Alpha Malagouzia Single Vineyard Turtles 2014 je stoprocentní odrůda Malagouzia, z vinice v nadmořské výšce 670m, připraveno čistě v nerezu s pár měsíci kontaktu s kaly a krátkou macerací za nízké teploty. Pokud slyšíte jméno odrůdy poprvé, nic si z toho nedělejte, byl jsem na tom úplně stejně. Odrůda prakticky zanikla a vína z ní nebyla vidět, zachráněna byla až ke konci dvacátého století a od té doby se začíná znovu objevovat a nyní dokonce stávat populární. Takže si to jméno zapamatujte, ať můžete být trendy ;-) Víno? Pěkná citronová žlutá barva. Čerstvá, mladá, šťavnatě působící vůně, trochu krémovosti, zralé žluté jablko, broskev, mírně citrusy a lehce „slaný“ minerální dojem a bylinková linka. Dost sympatické. Suché, čisté, středně plné, velmi solidní kyseliny. Poměrně strukturovaný, delší, výtečně pitelný seriózní nerez. Chutnalo. Maloobchodka za kus 287 Kč v obchodě Olympos, odkud jsou i ostatní lahve.

Alpha Xinomavro Single Vineyard Hedgehog 2010 pochází ze stejných míst, pár měsíců na kalech v tanku a rok ve francouzských dubových sudech. Spíše tmavší rudá barva, ale nic vyloženě temného. Ve vůni trochu zastřené a chtělo pořádně rozdýchat. Tmavší ovocnost, lesní plody, kořenitá linka, trochu štípe alkohol, masitý tón. Suché, čisté, středně plné, s poměrně výraznou kyselinou a také tříslovinami, silnější, dobrá délka. Slušná struktura, žádná nuda, ale nějak… nevím, moc mi to neříkalo, čekal jsem víc. 339 Kč.

Velké vinařství (nebo spíše celou skupinu v různých částech Řecka) Boutari (web) nejde, pokud už jste nějaká řecká vína chutnali, přehlédnout. I na našem trhu jsou bohatě zastoupeni už mnoho let. Já sáhl po jejich vlajkové lodi z oblasti Naoussa, Grande Reserve Naoussa Boutari 2008 (v obchodě mají i starší ročník). Jde o stoprocentní Xinomavro, školeno dva roky v sudech a další dva leží v lahvích než jde vůbec na trh. Uloženo v burgundské lahvi. Nijak tmavá, nazrálejší „pinotová“ barva. Již znatelně nazrálejší vůně, zajímavá, trochu teplejší, kořenitá, džem z červeného ovoce, sušené třešně, lehká pikantnost, trochu zemitosti a herbálnosti, seriózní, vrstevnaté. Suché, středně plné v chuti, nic hutného. Dost výrazné kyseliny a stále docela dost třísla, svíravá ovocnost, pěkná stavba a délka, bylinkové, nazrálé, sympatické. Dost mi to připomínalo některé nebbiola a celé mělo hodně starosvětský, klasický, sympatický projev. Bavilo velmi. Cena 380 Kč je vzhledem ke kvalitě naprosto adekvátní a dojdu si pro další lahve, tohle navíc nebude mít problém dalších pár let vyzrávat.