I s ohledem na včerejší článek a téma cen vína jsem si řekl, že odhrnu poznámky z pondělní degustace. Do Prahy totiž dorazila vzácná návštěva, pozvání dovozce Domaine R&W přijali vinaři ze třech výtečných burgundských domén – Domaine Armand Rousseau (Gevrey-Chambertin), Domaine Joseph Voillot (Volnay) a Domaine Fontaine-Gagnard (Chassagne-Montrachet). Zas po nějaké době mi všechna degustovaná vína chutnala a tak nějak jsem si říkal, zda to má přímou souvislost s faktem, že cenově začínala na tisícovce :-) Burgundsko je v tomto ohledu pakárna a několik ročníků po sobě s objemem výrazně podprůměrnou sklizní rozhodně nepomohlo. Na ochutnávce byla vína z ročníků špičkových i komplikovaných, obvykle již trochu zralejší, a rozhodně stála za pozornost. Pro dnešek vynechám největší lákadlo večera, superstar Domaine Armand Rousseau, o té třeba později. Stejně jsou jejich vína u nás dostupná v homeopatickém množství a stojí odporně moc.
Doménu Joseph Voillot představil Jean Pierre Charlot, pátá generace rodiny (synovec J. Voillota), a mimo jiné i prozradil, že naopak jeho synovec před dvěma týdny přislíbil, že se tedy jako vinařství ujme a můžeme se těšit na generaci šestou :-) Vinařství ročně připraví zhruba 50 tisíc lahví, v posledních letech to ovšem klidně byla jen polovina. Jejich vesnické Volnay 2007 je z keřů zhruba padesát let starých, směs několika různých poloh (především Poisots, Gigotte, Famine). Kvašeno spontánně, macerace 16-18 dní, dvakrát až třikrát použité sudy okolo 14 měsíců. Dle vinaře víno okolo vrcholu a momentálně k pití. Světlá rubínová barva. Jemnější, sladší peckovinová červená ovocnost, nazrálejší, trochu pikantnější s náznakem živočišnosti a vlhkého lesa. Suché, šťavnaté, nazrálejší ale stále ovocné a energické, velmi pěkná kyselina, hezky postavené, jemnější a vlastně docela elegantní, fajn délka. Jádro sladkých peckovin, lehká svíravost, ohlazující se třísloviny, velmi slušné charakterní village. Chutnalo dost.
Pommard 2009, podobně zpracovaný a opět původem z více různých vinic (Combes, Cras, Poisots, Saussilles) je vlastně docela odskok jinam. Rubínovka s trochu cihlovým okrajem. Trochu divočejší, mírně zemitá, červeně ovocná, hodně mladistvá vůně. Suché, svíravé, mladistvé, dost třísla, opět červené peckovinové jádro, velmi pěkná struktura, kyseliny, šťavnatost a solidní koncentrace, trošku drsnější, sevřenější a potřebuje čas. Volnay 1er Cru „Les Fremiets“ 2010 dostává o chlup delší školení v sudech a také do patnácti procent nových. Hodně světlounká barva. Hodně voňavé, směs červených a tmavších peckovin, od vůně evokuje tvrdší projev, čerstvost, pikantnější. Suché, šťavnaté, mladistvé, svíravější, parádní kyseliny, ovocná šťavnatost, čerstvé peckoviny, výborná délka, elegance, hodně dobrý potenciál zrání ale již nyní zábavné. Strukturované, seriózní feminní červené Burgundsko. Hodně pěkné. A na závěr Pommard 1er Cru „Les Pézerolles“ 2008. Světlounká barva, trochu cihlový okraj. Zralejší, pikantní, lehce balsamikový tón, ale stále pěkně peckovinově ovocné a relativně čerstvé, k tomu další vrstvy a jemnější odbočky, rezavé železo. Suché, tvrdší, hodně výrazné kyseliny a poměrně i třísloviny, důrazné, pěkně strukturované. Aromaticky trochu divočejší, ale v chuti seriózní tvrdší kousek. Prý s krkem z divočáka by bylo super :-)
Za vinařství Fontaine-Gagnard dorazil Richard Fontaine a velmi nás pobavil problematikou původu hroznů, sbírkou zábavných výjimek a poznámek, že „na mapě to vlastně není úplně přesně“. Doména, přestože vlastní třebas i výtečné polohy Volnay „Clos des Chênes“ či Pommard „Rugiens“, je známa především pro svá bílá. Ostatně mají, především v okolí Chassagne-Montrachets, k dispozici spoustu špičkových poloh, včetně legend Criots-Bâtard-Montrachet, Bâtard-Montrachet i kousku na samotné vinici Montrachet (pokud se budete bavit o části téže vinici spadající pod Puligny-Montrachet, tak to bude Le Montachet… v Chassagne se obejdou bez Le :o). Ruční sklizeň, spontánní fermentace, vinařství obvykle pracuje tak s třetinou nových sudů, více pro Grand Cru, a zhruba ročním zráním.
Chassagne-Montrachet 1er Cru „La Grande Montagne“ 2012 je vlastně z polohy Bois de Chassagne, na hranici s La Romanée. Koncentrovaná čerstvá aromatika. Citrusy, limetkový koláč, výrazněji dřevo, kouřovost, teplý vosk, toastovost, minerální linka. Suché, koncentrované, plnější, dlouhé, krémovost, klasická skvělá šardonka. V dochuti slaný karamel. Bavilo hodně, víc než když jsem ho chutnal poprvé před pár měsíci, i když na mne dřeva docela dost a chce čas. Chassagne-Montrachet 1er Cru „Les Chenevottes“ 2011 citrusově ovocné, výrazně kouřové, křísnutí křemenem, sevřenější. Suché, šťavnaté, špičkové kyseliny, mineralita, citrusovost, délka, taková sympatická lehkost a křehkost i při koncentraci. Pocitově takové víc Puligny, nádherné víno.
