Bylo jen otázkou času, kdy k tomu dojde. A zda první krok udělá natolik důležitý šampaňský dům, aby otevřel cestu ostatním, „legitimizoval“ oblast a tamní vína jako hodná spojení se jménem producentů těch nejlepších (nebo minimálně nejslavnějších) bublin světa. Po možnostech pátral Veuve Cliquot i Moët & Chandon, nejvíce času ale projektem strávil Louis Roederer, zkoumáním jak již fungujících vinic tak i potenciálně skvělých poloh v Kentu a na západě Sussexu. Ano, řeč je o produkci šumivek v Anglii. Nakonec se jako první odhodlal Taittinger, tedy vinařství zásadní, a společně s britským partnerem, obchodníkem s vínem Hatch Mansfield, včera oznámil vznik Domaine Evremond (web) v Kentu. Na celkem 69 hektarech, z nichž 40 bude osázeno klasickými odrůdami Chardonnay, Pinot Noir a Pinot Meunier, hodlají produkovat prémiové anglické bubliny. Zdrojem jména nové domény se stal Charles de Saint-Evremond, básník a velký popularizátor Champagne na dvoře krále Karla II. První šumivá vína nás nečekají ještě takových 7 a více let, trošku dlouhodobý projekt prostě, a pak se uvidí. Já se docela těším :-)
Vzpomínáte si na článek o alergenech ve víně? A poznámku, že některá vína mohou být, kdyby se to bralo úplně natvrdo, problematická pro vegany či dokonce i vegetariány? Champagne Duval-Leroy se rozhodlo, že všechna svá vína bude připravovat jako vhodná i pro vegany. To znamená prodloužení některých procesů, použití přirozené sedimentace místo kaseinu, rybí želatiny a tak. Vlastně je to docela vtipný způsob, jak zareagovat na výrazně se zvyšující poptávku po „naturálních“ vínech (kterou na svých obchodech začínají i velcí hráči dost pociťovat a začíná se to zřetelně odrážet na nabídce), marketingově uchopit vhodnost pro vegany :-) Ale ne, nebudu jim křivdit, zrovna Duval-Leroy je na Champagne dál než mnozí, vinice konvertuje do bio a část má již takto i certifikovanou, takže se snaží!
Neumím úplně dobře psát pro „lifestyle“ a „luxusní“ časopisy, respektive se mi pro ně píše přeci jen o něco hůř než na blog nebo do médii zaměřených přímo na víno, trvá mi to déle a trochu s tím bojuji. Prostě mám tak trochu raději fakta, různé technikálie a hlavně osobní pohled než všechny ty informace z oficiálních press kitů a papouškované zástupci vinařství na tiskových konferencích, které ale moc dobře zní a PR agentury je mají v článcích o dost raději, než něčí vlastní názor. Ostatně se v podobných časopisech se ostatně i lépe vyjímají, rozhodně lépe než dumání nad malolaktickou fermentací, o specifickém použití rezervních vín či tak obrovské produkci, že udržet extrémně vysokou cenu hraničí s marketingovým zázrakem :-) Přesto do toho občas jdu, nějak hypotéku zaplatit musím, a nejraději se pouštím právě do tématu bublin. V minulosti to byl třeba rozhovor s Richardem Juhlinem, s tím jsem docela spokojen. U velkého profilu šampaňského domu Krug (o něm se ale píše snadno, ta vína mne dostávají téměř nekriticky, téma jsem pak rozpracoval i na blogu) dokonce LVMH použilo něco z článku v oficiálním katalogu pro náš trh, což považuji za úspěch. A nedávno jsem se nechal přesvědčit na profil další ze šampaňských legend, domu Dom Pérignon. Vyšla v magazínu Proč Ne?!, příloze Hospodářských novin, a nakonec to nedopadlo nejhůř. Zalomené na papíře asi lepší, ale samotný text je k dispozici i na webu. Manželka mi říkala, jak je z toho cítit, že zrovna Dom není moje srdcovka, ale normální čtenář to snad přehlédne :-) Každopádně pokud tohle čte někdo z novin a shání externího autora na články s tematikou vína, tak mám ještě nějaké kapacity k dispozici. Předem ale varuji, že nadšený profil Templářských sklepů, s oslavou pozměněného designu vinět, psát nehodlám :o)
