Dnešní článek na O Víně o uzavřených vínech (můj termín „debilní fáze“ asi není vhodné univerzální označení tohoto jevu :o) mi připomněl, že jsem chtěl odhrnout něco podobného. V poslední době máme skoro všechna vína otevřená minimálně dva dny. Výjimkou jsou snad jen bubliny a taková vína, která velmi dobře znám, nebo naprosto nadchnou už první den a neudržíme se (případně velmi stará vína, ale ta stejně mizí spíš na degustacích, než že bych měl možnost si je otevírat pro sebe). Důvodem je, že takto o sobě přeci jen prozradí daleko více. Slušná vína se do druhého dne málokdy zhorší (prakticky nikdy), někdy znatelně zlepší. Taková, která se do druhého dne vyloženě rozpadnout, obvykle nestála za moc ani den první. Hodně se mi to odvděčilo u lahve Blason d’Issan 2006, druhého vína z Château d´Issan z Margaux, o kterém jsem tu už psal před pěti lety (to to utíká!).
Tentokrát mi první den přišlo… úplně v pořádku. Celkem se měnilo ve sklence, tmavší ovoce do švestky a rybízu, trocha živočišnosti, něco pepře, nic složitého ale rozpoznatelné odkud. Suché, s výraznější kyselinou, slušně postavené, dobře pitelné, ovocnost fajn, vyvážené. V pohodě, jen… že jo. Druhý den rozkvetlo a dvojnásob v kombinaci s kusem pečené ovce na talíři, s tou se pilo úplně samo a najednou dávalo násobně větší smysl a „užitná hodnota“ vína stoupla :-) I samostatně se zvýraznila tmavá ovocnost ve vůni, přidala pikantnější linka, masitost, celé bylo znatelně bohatší. V chuti šťavnaté, vyvážené, vyloženě příjemné k pití a volající po opakovaných doušcích. Prostě takové, jak má slušné Bordeaux být – výborně pitelné neúnavné červené k dobrému jídlu. A teď si to bodujte. Hodnoťte si vína při pár minutách na soutěži, ale ostatně i celé sklence třeba při posezení s přáteli. Je to vždy jen jeden záblesk, jeden krátký okamžik, který může být tolik odlišný od pocitu při celé lahvi během dvou, tří dní.
Otevřel jsem taky L'Heritage de Chasse-Spleen 2008 (což technicky úplně druhé víno není, ale je tak obvykle vnímáno), o vinařství jsem tu psal vícekrát (a bylo tu i něco vtipného o nabídce právě tohoto vína v En Primeur kampani), víno které jsem si ve starších ročnících oblíbil pro jeho zvláštnůstky a občasné zasmušilé projevy (byť ten splín v názvu je možná trocha návodný…). To se druhý den prakticky nezměnilo a projevovalo podobně jako první. Poměrně tmavá barva s nazrávajícím okrajem. V projevu bordeauxská klasika, černorybízová, trochu kořenitá, s dobře zapracovaným dřevem, sympatické. Středně plné, fajn kyseliny, ovocnost, čistota, pitelnost. Solidní, docela jednoduché, ale příjemné. Čekal jsem víc? Určitě, mám na Chasse i jejich druhé víno lepší vzpomínky, ale za 250 kaček jsem rozhodně nijak netrpěl. Musím otevřít první víno…
