Zakoupil jsem nedávno „v akci“ sadu vín z Riojy a postupně se tím propíjím, dneska se mrkneme na první tři kousky v různých cenových relací. Značka Avior je velmi úspěšná na trhu v Německu, především pak jejich Reserva (často je v nějaké slevě a dostává se někam k osmi euro z běžných patnácti), kterou jsem vyzkoušel v ročníku 2010. Jde skutečně o značku, u které nejde mluvit o konkrétních vinicích a vlastně ani vinařství vám neslíbí (momentálně je to Bodegas Horzales), cílem je prostě víno určitého oblíbeného projevu, takového toho opulentněji ovocného s výrazným francouzským i americkým dřevem, co dneska v klidu dostává 90+ bodů i v renomovaných časopisech. Víno má tmavou rubínovou barvu. Vůně výrazná, moderní efektní sladce ovocná, černý rybíz, tmavé peckoviny, pryskyřice, vanilka, drahé dřevo. Suché, silnější plnější v chuti, sladce ovocné ale s dobrou kyselinou, solidní měkčí třísloviny, výrazné, dobrá délka a pitelnost. Líbivější, technicky výborně udělané byť poněkud těžko zařaditelné ovocné dřevěné červené (= sice to je oblast Rioja Alta a stoprocentní Tempranillo, ale projevem to může to být leccos z nepřeberného množství míst). Za mne typ vína „proč zrovna tohle?“, ale při ceně na naše lehce přes dvě stovky ten úspěch chápu. Záleží, co od vína vlastně chcete, zda je to jen projev ve sklence, nebo očekáváte i něco víc.
S lahví od Bodegas Valdelana jsme v Rioja Alavesa, u moderního a poměrně známého producenta. Víno Barón Ladrón de Guevara De Autor Crianza 2010 je směs 95 % Tempranillo a 5 % Graciano ze starých keřů (50+ letú, školeno rok v použitých sudech z francouzského a trochu nečekaně ruského dřeva. Temná, téměř neprůhledná barva. A taková je vlastně i vůně, intenzivní tmavě ovocná, borůvky, švestky, decentní kořenitost, vanilka. Manželka hlásí „krusta na původních lentilkách“ :-) Suché, plné, silné, sladkost ovoce, s výraznými tříslovinami, delší, koncentrované, toastované dřevo, káva, lehká kořenitost. Solidní, serióznější pití, které ještě potřebuje zrát a působí o něco méně jako „výrobek“ než to předchozí. Na zadek jsem si z toho nesedl a dvacet euro bych asi nedal, ale při poloviční akční ceně problém nemám.
No a na závěr vyšší liga, slavné jméno Compañía Vinícola del Norte de España aka CVNE (Imperial, Cune, Viña Real), konkrétně pak jejich bodega v Rioja Alavesa, Contino. Pouze a jen vlastní vinice a vždy stejná, ruční sběr, fermentace různých poloh separátně a tak. Tinto Gran Reserva 2009 je aktuálně jejich nejmladší v této třídě na trhu, odrůdově Tempranillo 85 %, Graciano 10 %, Mazuelo a Grenache 5 %. Kvasilo v nerezu, zrání dva roky v malých použitých amerických a francouzských sudech (někdy dělají malolaktiku v sudech nových) s pravidelným přetáčením co půl roku a další ležení nejméně tři roky v lahvi. Temná granátová barva, hutnější. Výrazná, temná vůně, sladce lesně ovocná, borůvky, ovocný lehce kořeněný džem, dřevo, tabák, pryskyřice. Suché, silné, plné, sladká tmavá ovocnost, ale vše drženo na uzdě výbornou kyselinou. Nabušené, koncentrované, efektní, ale bude určitě i dobře zrát do zábavnějších projevů než má teď. V posledních letech dostává pravidelně od Parkera i dalších kupu bodů, typicky se pohybuje někde v zóně 92-95. Ještě donedávna se prodávalo jen v magnum lahvích, ale od ročníku 2008 už je i v sedmičkách. Typická cena někde mezi 25 – 40€ (v akčním balíčku šesti různých vín vyšlo na dvacet), což celkem i chápu, ale čtyřicet bych za to nedal, přeci jen preferuji jiný styl :-)
Jinak řečeno zatím se z nákupu těší spíše manželka, která tahle mohutnější vína fakt ráda, já si o dost víc užíval třeba Viña Tondonia Tinto Reserva 2003. Mimochodem Rioja (především pak Rioja Alavesa, kde aktivně pučí snahy vybudovat vlastní oddělenou apelaci s jinými pravidly) momentálně zažívá zajímavé turbulence pokud jde o značení vín, konkrétně se jedná o možnost uvádět na vinětách konkrétní vinice, dát jasně najevo odkud přesně hrozny pochází (kličkou je registrace jmen typu Viña xxx, Finca xxx s konkrétním jménem polohy, ale to je zbytečně komplikované pro menší vinaře a stále vystavuje vinařství riziku pokuty, pokud bude s názvem vinice pracovat třeba na zadní vinětě). Vtip je v tom, že Consejo Regulador prostě nemá kapacitu původ hroznů ověřovat, odmítá vinařstvím jen tak důvěřovat a značení konkrétních vinice je rovnou zakázané. Povoleno je pracovat se jménem obce, ale stále a jen pod hlavičkou všeobjímající apelace Rioja, na vinětách vín z jedné polohy se tak objevují obskurní texty typu „z tradiční polohy v ohybu řeky xy u obce abc“. Aktuálním vývojem je, že špičkové vinařství Artadi apelaci Rioja opustilo, Consejo Regulador už jim zabavil původní nepoužité viněty a kontrolní pásky. Nová vína budou značena pravděpodobně jako zemská, než se situace vyvrbí jinak. Podobné problémy musí být třeba novosvětským producentům úplně k smíchu.
