Bodegas Tradición CZ. Pokud vás sklenka amontillada od tohoto producenta nepřesvědčí, že sherry jsou projevem velká vína a na úrovni těch nejlepších „klasických“ vín světa, tak už asi máloco ano. Jde vlastně o docela mladý podnik, krásnou ukázku renesance oblasti v podobně menších špičkových producentů. Vinařství (web) vzniklo v roce 1998 coby projekt miliardáře jménem Joaquín Rivero (to, že byl na konci loňského roku ve Francii odsouzen za podvod, praní špinavých peněz a pár dalších prohřešků v rámci svého hlavního byznysu s realitami nechť nám radost z vína zatím nekazí, ehm…). Ten skoupil celé původní špičkové solery již nefunkčních vinařství a podniků na prodej, případně od nich vybrali top vína v požadovaném stylu či jednotlivé sudy. Pod Tradición tak přešel almacenista Agustín Blazquez a jeho oloroso solera z osmnáctého století, jeden z nejstarších podniků v regionu Bodega CZ – J.M. Rivero (kterou vlastnil předek současného vlastníka, CZ bylo k původně zamýšlenému názvu jen Tradición přidáno na počest tohoto domu), ročníkové solery z Bodegas Croft, Delgado Zuleta pro amontillado, a několik dalších vybraných (Paternia, Harveys pro PX). Najal špičkové odborníky, od vinohradníků a sklepmistrů po pozice jako archivář, a vůbec na ničem nešetřil. Žádná velká romantika, po pravdě, ale výsledky mají…
Rivero nechal obnovit původní klasickou bodegu z devatenáctého století na ideálním místě v Jerezu, kam všechny ty sudy umístili (a přidal muzeum umění, se zhruba třemi stovkami děl od jmen jako Velázquez, Goya, El Greco či Picasso z vlastní sbírky) a veškeré metody práce s vínem se rozhodl ponechat v maximálně tradiční (= před nástupem poválečných technologií) rukodělné podobě. Později dům přidal krom oxidativních vín i soleru s fino sherry, ale celé zaměření je na staré sherry, nejryzejší vyjádření původních stylů v maximální možné kvalitě. Celková roční produkce je do 20 tisíc lahví (ze současných asi 1500 sudů, kde to pomalu zraje), vše lahvováno maximálně s hrubou filtrací, bez vymražování, bez barvení a dalších typických procesů, lahvováno ručně a bez síření (vystačí si s tím, co původní mladé víno dostalo na začátku před desítkami let).
Základem domu je oloroso, amontillado a palo cortado vždy ve stáří 30+ let a značeno jako VORS (k tomuhle spornému systému značení stáří sherry se ještě dostanu v samostatném článku), vůbec neprodukují nějaké mladší jednodušší varianty těchto stylů. K nim se přidává sladký Pedro Ximénez a také jeden cream, opět staré a v top kvalitě. V maličkých objemech mají ročníkové oloroso či palo cortado a nově, teprve tři roky, také fino. Jo a dvě brandy :-) K nám je dováží 1er Wines a část sortimentu byla k ochutnání na jejich galadegustaci před pár dny, právě k této ochutnávce se budou vztahovat i poznámky níže. Ceny těch vín nejsou zrovna nízké, a po pravdě jsou o něco vyšší (20 až 30 %) než za co je lze běžně koupit a loni jsem pořídil v zahraničí. Ale vzhledem k tomu, jak málo se jich tu prodá, jsem rád i za tohle.
Nejen oxidativní vína ale i Fino Tradición je lahvováno „en rama“, bez všech těch dnes oblíbených filtračních a dalších postupů. Víno je v systému solera deset až dvanáct let, což je opravdu na hranici toho co jde u biologického zrání docílit, málokdy se podaří udržet flor podobně dlouho. Stáčí dvakrát do roka, na jaře a na podzim, já chutnal verzi z května 2015. Je to komplexní, bohaté fino směřující ke stylu „fino amontillado“, oxidativní prvky v něm jsou. Intenzivní, mořsky slané, dlouhé, koncentrované. Nemá křehkost dnešních moderních stylů, ale je báječné úplně jinak.
Amontillado Tradición VORS (stáčení v roce 2014) hlásí zatříděním nejméně třicet let věku, ve skutečnosti je to zhruba 45 let. A po pravdě jde o jednu z nejúžasnějších ukázek stylu, kterou jsem měl kdy možnost pít. Aromatika je intenzivní, koncentrovaná, sladké sušené ovoce, oříšková směs, karamel, jemnější odbočky, komplexní. K tomu všemu se ale přidává původní slaný mořský projev biologického zrání, dodávající lehkost a eleganci. To vše se opakuje i v koncentrované, bohaté chuti, kde se dokonale spojuje oxidativní zralost se solenými mandlemi, parádní délka, komplexita, krása. Jde o směs špičkových sudů/soler různých producentů ze všech tří základních měst oblasti (Jerez, Sanlúcar de Barrameda a El Puerto de Santa María), což možná vysvětluje onen výrazný mořský projev. Prostě skvělé, o moc dál se u amontillada už nedostanete.
Oloroso Tradición VORS (stáčení v roce 2014) je tvořeno víny zhruba stejného stáří. A jak mi amontillado přišlo aromaticky výrazné, tak oloroso plně dostává svému jménu, je doslova voňavé, až parfémové. Je tam toho strašně moc, od ořechů všech druhů, přes sušená ovoce, staré dřevo, sušené bylinky. V chuti koncentrované, opravdu plné a intenzivní a dlouhé, s tóny hořké čokolády a kávy, ořechových směsí, sušeného ovoce, neutahané, výtečné. Asi není tak komplexní jako amontillado, přesto výjimečně dobré. Aromaticky každopádně „wow“ efekt jak vyšitý.
Cream Tradición VOS (stáčení v roce 2015) je v zásadě klasické VORS oloroso (tj. odrůda Palomino Fino) doplněné necelou třetinou sladkého mladšího (22 let, zhruba) a stále ještě čerstvého Pedro Ximénez. Výsledkem je velmi efektní záležitost s nesporným „wow“ efektem, kde aromatičnost olorosa doplňují sušené fíky, jitrocelový sirup a hromada dalších věcí. Komplexní projev, víno se kterým si půjde hrát libovolně dlouho. Je to sladké, uhlazené, vyvážené s živostí které se u podobných vín zas tak často neobjevuje, dlouhé, zábavné. Mňam.
