V rámci průzkumu odrůdy Xinomavro jsem tentokrát sáhl, opět v obchodě Olympia v Radhošťské, po lahvi Filiria 2003 z regionu Goumenissa, vína od známého většího vinařství Boutari z jejich vlastních výsadeb v bio režimu. Ale výborná vína umí, ostatně jsem tu o jednom už psal. S touto lahví jsem mírně riskoval, cena už nebyla nejnižší (něco okolo čtyř stovek) a navíc šlo o postarší ročník, samotné vinařství uvádí archivační potenciál „jen“ 10 let. Ale co už. Víno z poloviny tvoří autochtonní odrůda Negoska, měkčí a s nižší kyselinou, takže schopná „zpřístupnit“ drsnější Xinomavro. Školeno rok ve francouzských dubových sudech. Víno má tmavší rubínovou barvu se znatelně nazrálým okrajem do terakoty. I aromatika je již očividně vyzrálá, klasická starosvětská, trochu teplejší do marmeládových peckovin, sušené rajče. Suché, poměrně silné, páteř kyseliny a stále ještě docela výrazné tříslo, strukturované, seriózní, klasické pěkné červené. Líbilo.
Zaujalo mne Sylvánské zelené 2013 pozdní sběr (Velké Pavlovice, trať Bojanovska) z Vinařství Halm. Tmavší žlutá, nazlátlá barva. Aromaticky zajímavý mix pikantní čerstvosti a výrazných medových tónů, propolis, žluté ovoce. V chuti spíše lehčí, alkohol vinař deklaruje jen něco přes deset a je to znát, a kopíruje vůni žlutým ovocem a medovými tóny. Ale především najede a drží se celou dobu včetně delší dochuti opravdu velmi říznou kyselinou. Osvěžující, zajímavé víno. Mimochodem nedávno mne od Halma dost nadchla Frankovka 2011, teď jsem zkoušel zemskou Frankovku 2013 a ta teda naopak neoslovila, v aromatice hodně zeleninová a čas nepomohl. Tak nevím, zda nešlo jen o divnou láhev.
