Během svátečních dnů jsem vylovil ze zásob několik lahví Bordeaux. Château de Fonbel 2008 Saint-Emilion Grand Cru byl ukázkový korek, zamrzelo. O Les Fiefs de Lagrange 2006, druhém vínu Château Lagrange ze St. Julienu, jsem tu psal před dvěma roky. I tentokrát mi přišlo hodně tmavě ovocné, zralejší až do černorybízového a švestkového džemu, suché, ovocné, s výraznou fajn kyselinou, slušně postavené, fajn pití. Na devět let v příjemné kondici. Padla láhev Vieux Robin Bois de Lunier 2007 (málokteré Bordeaux má takhle příšernou vinětu), o tom jsem zde psal před pěti lety a dost mne nebavilo. Ale teď mi nevadilo, spíše jednodušší přímočaré nazrálejší červené, suché, čisté, dobře pitelné. Proč ne. Ale celkem dle očekávání mne nejvíce oslovilo Château Poujeaux 2008, Cru Bourgeois z oblasti Moulis-en-Médoc, ovšem typicky kvalitativně spíše na úrovni Grand Cru Classé vín. V oblasti jde, společně s mým oblíbeným Château Chasse-Spleen, určitě o špičku.
Vinice Château Poujeaux se nacházejí na jednom 68ha bloku hned u obce stejného jména, z poloviny tvoří výsadby Cabernet Sauvignon, čtyřicet procent je Merlotu a zbylých deset procent tvoří Cabernet Franc a Petit Verdot (a tak zhruba bývá i ve víně, byť ročník 2008 je 53 % Cabernet Sauvignon, 43 % Merlot a 4 % Petit Verdot). Asi největším úspěchem vinařství bylo, když si ročník 1953 Baron Rothschild spletl s Château Lafite :-) Vinařství vlastnila do roku 2008 rodina Theil a poté jej koupil Philippe Cuvelier, vlastník Clos Fourtet a dalších vinařství především v Saint-Emilionu (Château Côte de Baleau, Les Grandes Murailles, Clos Saint-Martin). Ročník 2008 již zpracoval nový „dream team“ v podobě dvojice Nicolas Thienpot a Stéphane Derenoncourt. Po nákupu dochází k postupnému posunu k udržitelnému zemědělství, na Clos Fourtet experimentují s biodynamikou a možná bude do budoucna cestou i pro Poujeaux. Fermentace separátně různých bloků vinice, buď v dřevěných kádích nebo v betonu či v nerezu. Zrání rok v klasických malých dubových sudech, okolo třetiny nových. Temná granátová barva. Výrazná, tmavá, bohatší hutnější vůně, toastované dřevo, tmavé ovoce, černý rybíz, trochu uzené, trochu zemité, vrstevnaté a bezva. Sevřenější na úvod, chtělo docela čas v karafě. Silné, výrazné, s páteří kyseliny a velmi pěkná stavba, grafit, délka, koncentrace, výrazné ale měkčí tříslo, efektní, delší, stále teprve na cestě a pocitově docela mladistvé. Voňavý nabušenec nepostrádající čerstvost, energii a určitou eleganci, který se bude ještě zajímavě vyvíjet, ale už teď baví hodně. Za láhev jsem platil asi 480 Kč a investice nelituji.
Když jsme u Bordeaux… Těsně před začátkem hlavní vlny En Primeur kampaně pro více než slibný ročník 2015 zemřel dlouholetý ředitel Château Margaux a jedna z výrazných osobností světového vinařství, Paul Pontallier.
Před dvěma lety jsem tu psal o jednom výprodeji v Lidlu, ten pohled na významné hned u zlevněného mýdla mi přišel poněkud depresivní. Lidl se, pokud je o víno, teď hodně snaží. Třeba ve Velké Británii se stalo jedním z jeho základních lákadel v reklamních kampaních. A v sortimentu mají občas fakt zajímavé věci za solidní ceny. Ale stejně, když vidím ta slavná jména v regálu s výprodejovou všehochutí (od drogerie, přes rýži po ponožky a čerpadlo), je mi z toho nějak smutno. V neděli tam takhle bylo, krom základního suchého tokajského od Dereszly, několik lahví druhého vína z Château Rieussec. Ale viz ten starší text…
Na stranu druhou je to jen víno, jen pití. A v zásadě jsem neměl problém pít Bordeaux ze sklenice určené spíš na pivo, ovšem tvarově překvapivě blízké velké tulipánovce právě na tento typ červených. Určitě to z ní fungovalo lépe než z ryzlinkovky a jinou větší vinnou sklenku jsem u tchýně zrovna neměl k dispozici. Mimochodem bych si dovolil tvrdit, že na pivo potřebujete větší rozsah různých tvarů sklenic, než je tomu u vína. Ty na pilsner jsou znatelně odlišné od sklenic na pšenici, sklenice na stout je úplně něco jiného než ta na klasické ejly… děs! :-)
